Jste smutní? Trápí vás negativní myšlenky? Podle vědců je to tím, že to špatné bývá výraznější než to dobré

  • Autor příspěvku
  • Rubriky příspěvkuPsychologie
  • Čas na čtení:8 min. čtení

Proč mozek protěžuje to negativní? Mafiáni říkají, že nemá smysl si dělat starosti s tím, co jde zmanipulovat, obelstít, zastrašit, uplatit, zakrýt, vyčistit, zakopat nebo zlikvidovat násilím. Jenže na negativní myšlenky a smutek neplatí ani jedna z těchto metod. Co s problémem, jenž se může dostat i do duše z kamene? Co radí věda?

negativní myšlenky Portidea

Negativní myšlenky matou zdravý rozum

Napadlo vás někdy, proč se vás negativní myšlenky a smutek drží mnohem silněji než ty pozitivní? Ačkoli v pohádkách a myslích optimistů dobro vždy zvítězí, v realitě tomu tak být nemusí. Lidský mozek umí být pořádný skeptik. Byť úřaduje v hlavě sebevědomého ropného magnáta s diamanty v zubech, perlami ve vlasech a zlatem ve všech štěrbinách. Obava ani smutek si nevybírá.

Podle studie z Harvardu, jejíž autorkou je profesorka T. M. Amabile, má jedna negativní událost v naší paměti dvojnásobně větší sílu než ta pozitivní. Proto si špatné vzpomínky vybavíme snadněji. Kvůli tomu se nezřídka zasekáváme ve smutku a obavách i kvůli nepodstatným maličkostem.

Proč mozek protěžuje to negativní?

Věda nabízí několik vysvětlení, proč se náš mozek snadno uchyluje ke skepsi a zaměřuje se na negativní myšlenky. Za zmínku stojí aspoň pár z nich.

  • Z pohledu biologie: Negativní podněty vyvolávají v našem mozku větší reakci než ty pozitivní. Někteří vědci zde také zmiňují věk. Jako mladí dospělí (cca 20 až 30 let) jsme náchylnější vybavovat si negativní situace spíše než ty pozitivní. S postupem let (dozrávání) se z nás stávají větší optimisté v klidnějším, snad i sebejistějším těle.
  • Z pohledu psychologie: Máme tendence snadněji vnímat a pamatovat si to negativní. Např.: Smutek z pokárání zastiňuje radost z pochvaly. Tento jev také vysvětluje, proč mívá trauma z minulosti dlouhodobé následky.

 

„Špatné dojmy a špatné stereotypy se vytvářejí rychleji a jsou odolnější než ty dobré.“
Prof. Roy Baumeister, sociální psycholog z Floridské státní univerzity

 

  • Z pohledu evoluce: Příroda mohla vyhodnotit, že bude-li nás více varovat, zvýší nám tím šanci na přežití. Však si představme, v jakém bychom byli ohrožení, kdybychom si nejdřív vybavili, jak má tygr jemnou srst a u této vzpomínky tetelíc zůstali namísto toho, abychom si hned vzpomněli, že nám jedním nečekaným hryzem snědl pratetu. Pozitivní myšlenky evokují pohodlí, bezpečí. Navíc tolik nepovzbuzují ke změně a vývoji, což dříve bylo velmi důležité. Vyvíjet se.
  • Z pohledu sociologie: Stejně jako u bulvárních plátků platí, že drby, horory a dramata více prodávají, tak i v běžné komunikaci mezi lidmi negace živěji koluje.

 

Zkreslení vzpomínek

Kdo v praxi hledá světlo na konci tunelu, hazarduje se svým zdravím, protože mnohými tunely vedou koleje nebo silnice. Vyplatí se však nebýt optimista, zapomenout na tunely bez provozu a hýčkat si negaci? Pravděpodobně ne.

V pudu sebezáchovy a ochrany se naše mysl může naneštěstí uchýlit i ke zkreslení vzpomínek. Co to je? Když neodpovídají naše vzpomínky tomu, co se reálně stalo. Tím naše mysl zvýší pravděpodobnost, že budeme dostatečně varováni. Častokrát zbytečně. A kdo by chtěl přijít o krásné vzpomínky – nebo dokonce přítomnost a budoucnost? Vždyť smutek oslabuje srdce.

Co může způsobit zmatky?

  • Nepozornost: Jsme-li rozptýleni, například vysokým pracovním nasazením, hlukem, rýmou apod., mohou nám uniknout důležité informace. Příběh pak doplníme z vlastní fantazie (ta může být, jak bylo výše zmíněno, příliš opatrná).
  • Raněné či rozvířené emoce: Náš vlastní emoční stav před událostí, při ní nebo po ní může mít zásadní vliv na naše vnímání a paměť. Někteří vědci se nedomnívají, že u negativních emocí může docházet sice k silnému, ale značně zkreslenému zapamatování. Popisují zejména potlačení dobrého a zveličení špatného.
  • Příliš mnoho informací: Pokud nejsme nejmodernější počítač, můžeme si přiznat: naše paměť není bezchybná a kolosální. Dochází ke změně vzpomínek, aby se pamatovaly lépe, popřípadě k jejich nahrazení. Není výjimkou ani propletení několika situací najednou.
  • Opakovaná lež se stává pravdou? Možná. V případě přikrášlených, vynechaných nebo změněných detailů můžeme do naší paměti zanést (nevědomky) chyby. Z nich pak mohou vzniknout dokonce předsudky, čímž jsme opět v kolečku, kdy negace má pré.

Ke zkreslení může docházet i z dalších důvodů. Růžová retrospekce (kognitivní zkreslení) vyvolává pocit, že minulost byla lepší, než je současnost. Z toho vznikají obavy o budoucnost a porovnávání nestojící na rozumných základech. Za opak lze označit negativní zkreslení, při něm mysl hledá to špatné a to si ukládá. Pozitivní upozaďuje. Při používání náladově kongruentní paměti zase tíhneme k tomu, co nám nejpohodlněji pasuje do aktuální nálady. Nejde opominout ani známé konfirmační zkreslení. U něj máme tendence vyhledávat a pamatovat si to, co potvrzuje náš stávající názor/směr. Otěže může vzít také strach, obavy, nejistota, smutek, předsudky, bolest, nemoc… 

 

Jak ke zdravé pozitivitě a reálnosti?

Vidět dobro není naivita, ale strategie a nutnost.
Všechno všude najednou (film, 2022)

 

Pečujme o tělo i mysl kvalitním spánkem, jídlem a celkově zdravým životním stylem + dobrou náladou a psychickou harmonií. Ptejme se sami sebe i druhých. Oceňme různé úhly pohledu a buďme rozumně otevřeni radám. Neunáhlujme se. A bez sebereflexe ani krok! Hledejme chybu na našem přijímači dříve než na cizím vysílači. Vzdělávejme se. Naslouchejme si v příjemném a klidném prostředí (rušivé prvky, jako mobil, odložme). Vždy si nechme prostor na omyl – počítejme s tím, že se může stát a vnímejme jej více jako možnost ke zlepšení než jako něco apriori špatného. Ke každému negativu najděme něco dobrého, ideálně 2× tolik. Buďme pozorní, opatrní, ale i laskaví, nadějeplní. V neposlední řadě by u nás měla mít nepostradatelné místo vděčnost a pokora.

 

Prosím, buďme laskaví. Buďme vždy laskaví… Zvlášť když nevíme, co se děje.
Všechno všude najednou (film, 2022)

 

 

Zdroje: verywellmind, psychologytoday, mindfood, verywellhealth, springer.

Potěšte své okolí, rozvíjejte debaty, stimulujte mysl. Sdílejte článek na:

Facebook
Twitter
LinkedIn
E-mail

Tento příspěvek má jeden komentář

Napsat komentář