Síla správné otázky: Odhalte v sobě Sherlocka Holmese a vylepšete své vztahy nebo byznys

  • Autor příspěvku
  • Rubriky příspěvkuPsychologie
  • Čas na čtení:7 min. čtení

Co je jedním z nejlepších nástrojů při řešení problémů, nejistot či záhad? Otázka. Nastal čas inspirovat se Sherlockem Holmesem a využít sílu zdravé zvídavosti. Naučte se klást správné otázky a rozvíjejte své dovednosti při hledání odpovědí.

Otázky Portidea

Proč je důležité být zvídaví a ptát se na správné otázky?

Ostych nebo strach nám mnohdy brání zjišťovat, co nás skutečně zajímá. Přitom zvídavost a prostá otázka má potenciál osvětlit situaci jako máloco.

 

Schopnost klást správné otázky je klíčová pro efektivní řešení problémů v pracovním i osobním životě.

 

Když jsme zvědaví či zvídaví, máme motivaci, hledáme odpovědi a aktivně se snažíme pochopit danou situaci. Zvědavost je hnací silou učení, růstu, inovací. A vede k otázkám. Ty nám pomáhají lépe porozumět tomu, co se děje, identifikovat problémy, hledat řešení. Otevírají dveře k novým možnostem a nelze nezmínit, že mají potenciál také prohloubit vztahy.

 

Umění klást správné otázky

  1. Neroztahujme to příliš doširoka, nejde o gymnastiku. Místo obecných otázek se zaměřme na konkrétnější oblast. Specifičtější otázky poskytují jasnější odpovědi a pomáhají nám soustředit se na to (aktuálně) důležité.

 

Hlavní je vědět, co opravdu chceme/potřebujeme řešit. Odpovědět si na otázku: „Co je skutečný problém?“ Často se totiž stává, že se zaměřujeme pouze na symptomy. Jděme odvážně k jádru věci.

 

  1. Dopřejme druhému prostor. Aby byla komunikace bez nátlaku, nepokládejme zavádějící ani naváděcí otázky, kde dotazovanému nezbývá nic jiného, než odpověď tak, jak tazatel žádá. Otázky mají správně rozproudit komunikaci, vybízet k otevřenosti. Bez nátlaku, odsuzování a náznaků, jakou odpověď my považujeme za „správnou“.

 

Většinou je lepší začít otázku slovem „proč“ nebo „jak,“ jelikož tím dáváme druhému dostatek prostoru, aby nám situaci svými slovy přiblížil.

Otázku: „Jak se cítíš?“ nelze vynechat v chřipkové sezóně… nebo, když nám na druhém záleží. Ani klasické: „Jak se máš?“ není od věci.

 

  1. Naslouchejme a buďme empatičtí, tím poskytneme druhému pocit bezpečí. Komunikace bude pro obě strany příjemnější, otevřenější, upřímnější. Snáze identifikujeme problémy + zvýšíme šanci, že najdeme vhodné řešení.

 

V umění klást správné otázky je potřeba vědět: na co se zeptat, jak se zeptat a kdy mlčet a naslouchat.

 

Techniky dotazování pro byznys, rozvoj, zlepšení vztahů

Průzkumem získáváme kvalitativní data od méně lidí (více do hloubky) nebo kvantitativní, tedy od velkého počtu lidí (reprezentativní, lépe měřitelná). Velice zjednodušeně by se dalo říci, že kvalitativní průzkum využije spíše milovník duše, např. psycholog, aby pochopil jednotlivce a kvantitativní průzkum milovník statistiky, aby dokázal vypočítat například pravděpodobnost nějakého jevu ve společnosti. V běžném životě, stejně jako byznysu, využijeme oba typy.

Nažhavme svou zvědavost. Hledejme odpovědi na naše otázky. Využít můžeme internetové vyhledávání, pozorování, statistiky, literaturu, dotazníky, rozhovory, komentáře… Nebojme se experimentů a různých kombinací bádání. Čím více informací budeme mít, tím lépe budeme připraveni najít řešení problému. Zadaří-li se, můžeme problému dokonce předejít.

 

„Zeptáš-li se, budeš 5 minut vypadat jako blbec. Nezeptáš-li se, budeš blbcem po celý život.“
Čínské přísloví

 

TIP: 5× proč?

Taiichi Ohno popsal metodu 5× proč, která byla vyvinuta v rámci Toyota Production System, aby se identifikovaly hlavní příčiny problémů, nejen jejich symptomy. Opakování otázky: „Proč?“ odhaluje hlavní (často skrytou) příčinu. Podle této metody se ptáme: „Proč?“ tak dlouho (minimálně 5×), dokud se nedostaneme k jádru věci. Tento postup pomáhá nejen v byznysu, výrobě, ale i v osobním životě. Připomíná rozhovor s dítětem, resp. s dětskou ukázkovou zvídavostí (viz Wikipedia, Tak to dělá Toyota).

  • Proč to auto nejede?
  • Protože nemá benzín.
  • A proč nemá benzín?
  • Protože jsem ho zapomněl koupit.
  • Proč jsi ho zapomněl koupit?
  • Protože jsem nevěděl, že nám dochází.
  • Proč jsi nevěděl, že nám dochází?
  • Protože je tma a nevidím na palivoměr.
  • A proč nevidíš na palivoměr?
  • Protože jsem nevyměnil prasklou podsvěcovací žárovku v palubní desce.

 

Ptejme se na to, na co chceme nebo potřebujeme znát odpovědi

Nejen Sherlock Holmes, rovněž Albert Einstein měl rád otázky. Údajně řekl: Nemám žádné zvláštní nadání. Jsem jen vášnivě zvědavý.“ Nezdráhejme se tedy tázat, zkoumat, pátrat.

 

 

Čtěte také: Proč máme ty nejlepší nápady ve sprše?

 

Potěšte své okolí, rozvíjejte debaty, stimulujte mysl. Sdílejte článek na:

Facebook
Twitter
LinkedIn
E-mail

Tento příspěvek má 3 komentářů

  1. Joe

    Jakým způsobem se ale ideálně ptát partnera nebo partnerky? Předpokládám, že opakovaně říkat „Proč“ každého za chvíli dost vytočí 😉

    1. Hmm… 😊 Podle mě záleží, jakým tónem (s jakým citem) a do jakých vět se to: „Proč?“ umístí.

Napsat komentář