Proč je výhodné jet na dovolenou sám? Aneb odpočinek sólisty

Existuje několik věcí, které jsou vděčným i věčným zdrojem témat mezi partnery. V horším případě hádek, v lepším případě minimálně „diskusí“. Napadly vás peníze nebo to, kdo v sobotu vyluxuje? Určitě. Ale co takhle dovolená? Proč je tak důležitá? A kdy je lepší být sólista a vyrazit bez parťáka?

Dovolená bez partnera a bez stresu

Dobře naplánovat dovolenou bývá někdy velkým oříškem. Ač by se z principu mělo jednat o příjemnou činnost, často jde o téměř neřešitelný rébus. Shodnete se s partnerem na destinaci? Hodila by se vám dovolená v červenci u moře, zatímco případný „spoludovolenkář“ preferuje zásadně adrenalin na zimních horách? A to ani nezmiňujeme finanční stránku.

Na délce záleží! 3 týdny jsou ideální

Někdy se tak může zapomenout na fakt, že dovolená, tedy čas strávený ideálně bez služebního telefonu a pracovního mailu, je v podstatě nutností. Nutností, která člověku navrátí nejen psychickou rovnováhu, ale i fyzickou vitalitu: „Proto kdykoli, kdy se člověk cítí přetížen, má dojem, že zapomíná, ztrácí pozornost, pociťuje vnitřní napětí až agresi a jen víkend už k regeneraci nestačí, pak je vhodné si naplánovat delší dovolenou. Aby se tělo i mysl zregenerovaly, je potřeba mít dovolenou min. 3 týdny. První týden jedou mysl a tělesné funkce obvykle ve stále stejném pracovním režimu, druhý týden se tělo začíná uvolňovat a mysl se postupně přidává a třetí týden člověk skutečně odpočívá,“ říká psycholožka  Sylvie Navarová.

Superman a Madame Stress jsou „offline“

Potlačte či rovnou zapomeňte na tendence být neustále paní Dokonalou a panem Vždy na příjmu, a ke své dovolené přistupujte jako k duševnímu detoxu. „Myšlenky typu: Nic nelze změnit. Když to neudělám já, neudělá to nikdo. Všichni ostatní jsou neschopní, já musím vydržet. Nikdo mi nepomůže. Všichni se spikli proti mně, jezdí si na dovolenou a jen já musím makat. Jestliže ani v této chvíli se nerozhodneme pro změnu a budeme pokračovat v pracovním tempu, tělo vypoví službu a objeví se nemoci,“ vysvětluje psycholožka Sylvie Navarová. Lidé mají často utkvělou představu, že jejich přítomností na pracovišti je podmíněná celá existence firmy. No, upřímně řečeno, někdy tomu tak být může. Ovšem i tato skutečnost nestojí za to riskovat vlastní zdraví. Buďte trochu sobci a zaslouženou rekreaci (jak říkávaly naše babičky) si dopřejte. Děláte to nejen pro sebe, ale vlastně i pro své okolí, kolegy, podřízené, nadřízené. Řiďte se radou jako z náborové příručky: odpočinutý spokojený pracovník = blaho pro firmu.

A dovolenku plánujte také s předstihem – „prokrastinace“ v časování se tady nevyplatí. Neboť signály, že vám dovolenkový vlak už ujel, je celá řada. Častěji či bezdůvodně se hádáte s ostatními? Podrážděnost je u vás naprosto běžná? Slova jako dobrá nálada a psychická pohoda jsou pro vás už cizí, kdežto fráze jako somatické potíže, pocit frustrace či dokonce syndrom vyhoření ve vašem slovníku naopak zdomácněly? Jděte otevřít dveře – dovolená už klepe a hlásí se o slovo…

Jeden Everest zdolán… a další na obzoru?

Dobře. Syndromu vyhoření a nástupu na nemocenskou jste se vyhnuli rozhodnutím dovolenou si skutečně vzít. Po počáteční úlevě vám mozek zaplaví moře dalších „dovolenkových“ úkolů: kam jet, na jak dlouho, s kým a hlavně za kolik?! Zdolání těchto překážek může být stejně stresující jako představa, že si dovolenou nebudu moci vůbec vzít. Zapomeňte teď na finanční stránku a předpokládejte, že jste přiznaný levoboček Elona Muska s bohatě vyplácenou rentou nebo že Billu Gatesovi myjete doma schody a on vám za to platí. Peněz máte zkrátka dost. Ale máte vlastně s kým zasloužený odpočinek trávit? Pro někoho velký problém jako ten, jakou destinaci vybrat.

Sólista na tripu

Navštivte imaginární samoobsluhu případných kandidátů, kteří budou poctěni prožít dovolenou s vámi a vybírejte. Co je dnes na skladě? Manžel, který raději tráví dny s rybářským prutem na břehu rybníka, kde ale poslední čudlu vylovili naposledy v roce 1970. Drahá ženuška, co by neustále komentovala vaše spoludovolenkáře s konstatováním, že „dederóny prostě člověk pozná na první pohled“. Přítelkyně, které již iPhone přirostl k ruce a pípnutí WhatsAppu slyší snad i na tři kilometry daleko. A nakonec přítel (možná snad i budoucí manžel, pokud vás nebude neustále vytáčet), jenž vás svým výmluvným pohledem permanentně ubezpečuje, že toto opravdu není jeho šálek kávy a že výsledky Premier League s tou chatrnou wifinou se na té „blbé“ pláži fakt nedají chytit. A to pomíjíme další „lahůdky“ v záloze: uřvané synovce a neteře vaší starší sestry, protivná tchýně nebo ten kámoš, který nepochopil vaše zoufalství ho vzít na tuto Odysseu s sebou a celý týden na vás na pláži zbožně kouká s nadějí, že z dovolenky odjedete jako pár.

Vyberte si sami sebe

Existuje jeden osvědčený tip pro vaši volbu – vyberte si sami sebe: „Čím dál tím více lidí vyráží na dovolené sami, singls jsou dnes již běžnou součástí společnosti. Také některé cestovní kanceláře se zaměřují na nabídku zájezdů pro samostatně cestující klienty,“ připomíná psycholožka Sylvie Navarová.

Výhod, proč vyrazit na sóloakci za hranicemi všedních dnů, může být opět celá řada. Je to především obrovská příležitost získat větší sebedůvěru, motivovat se k akcím mimo svoji komfortní zónu, vyjít ze své ulity a jednat v neznámém prostředí. Platí to pro zájezdy s cestovkou, u těch plánovaných na vlastní pěst pak dvojnásob.

Všudybyl vs. Neználek

Existuje skupina lidí, která cestování o samotě přímo vyhledává. Být týden v Tunisu na pláži nebo vyrazit na trek v Pyrenejích pouze ve společnosti vlastních myšlenek je pro ně nejlepší možný odpočinek. Navíc tráví čas přesně tím stylem, který jim vyhovuje. Denně ujdou tolik kilometrů, kolik si sami vytyčili apod. Paradoxně je tak dovolená může obohatit víc, než kdyby měli společnost deseti lidí. Protože co člověk, to názor a požadavek, a to nikdy nedělá příliš dobrotu. Pro tyto „sobecké Všudybyly“ je dovolená „alone“ jedinou možnost.

A co když se na světáctví Všudybyla necítíte, protože si spíš připadáte jako Neználek? Zkrátka jako obyvatel pohádkového Kvítečkova, který se bez doprovodu chytrého Všeználka ztratí za první zatáčkou za svým domečkem? Za neználkovský eufemismus si dosaďte zkrátka silného introverta, kterého představa neznámého prostředí jednoduše děsí. A mluvit s cizími lidmi? Nepřekonatelný problém…Postupujte pomalu, ale snu o vlastní dovolené se rozhodně nevzdávejte! „Na dovolenou by se měl člověk těšit. Pokud má někdo ze samostatné cesty hrůzu a už jen představa mu způsobuje zažívací a jiné potíže, tak bude asi vhodnější se na cestu lépe připravit,“ upřesňuje psycholožka Silvie Navarová. Více se zaměřte na důvod, proč tuto akci chcete podniknout. Dejte si načas, sbírejte pro a proti. A začněte například prodlouženým víkendem v naší krásné vlasti – už jen plánování cesty a komunikace s hotelem může být výzva. Zdolat Kilimandžáro můžete až napřesrok už jako ostřílení cestovatelé.

Nedělám nic divného, právě naopak!

Strávit dovolenou samotný není zkrátka nic špatného. Není důvod, aby si na vás ukazovali prstem s tím, že „chudák ženská/ten zoufalec nemá s kým jet“. Je to naopak ideální příležitost pro osobní rozvoj, probádání svých možností v mnoha oblastech, psychickou hygienu apod. Ostatně pojedete na dovolenou s kámošem, který vám nejvíce rozumí a se kterým trávíte 24 hodin denně 7 dní v týdnu!

Dopřejete si letos sólo dovolenou?