Telefon pípne, Instagram na vás vybalí fotky z „akce roku“ a vy, místo abyste v panice objednávali taxi a zběsile si vyčesávali vlasy do geometrických tvarů, pocítíte hřejivé, lahodné nic. Úlevu. Klid. Jako by vám někdo z hrudi sundal osmdesátikilový balík nevyžádaných očekávání. Znáte to? Gratulujeme, zažili jste JOMO (Joy of Missing Out – radost z vynechání či zmeškání).
Zatímco vás minulé desetiletí bičovalo fenoménem FOMO (strachem, že vám něco uteče, i kdyby šlo o teambuilding v masně, přičemž vy jste externista a ještě vegetarián), studie z posledních let naznačují, že umění „nebýt u toho“ může být jedním z klíčů k duševní pohodě.
JOMO představuje strategii, jak v chaosu ochránit svou energii.
Od strachu k úlevě: Proč věda vnímá JOMO jako vyšší level psychické odolnosti?
Dlouho se věřilo, že JOMO je stav, kdy nemáte FOMO. Jenže studie Barryho a kol. (2023) ukazuje, že lidská psychika nemá s jednopólovým vypínačem nic společného. Tyto dva pocity mohou klidně existovat současně!
Výzkumníci také naznačují, že JOMO zahrnuje radost z nezávislosti, odpojení a introspekce. Paradoxně tak lidé s vyšším JOMO mohou stále chtít být v obraze, aby jim nic důležitého neuniklo. V moderní době se jedná kupříkladu o aktivní uživatele/pozorovatele na sociálních sítích. V čem se liší od lidí inklinujících k FOMO? Sociální sítě a informace využívají jako filtr. Jako bezpečnější a méně stresující způsob kontaktu se světem, nikoliv jako zdroj srovnávání ani jako pozvánky na akce.
Existují rizika? Jistě. Podle Yuhan Zhang (2025) je hranice mezi vědomým odpojením a únikem tenká. Hrozí sklouznutí, eventuálně záměna se sociální úzkostí.
Motivace a míra kontroly nad sebou samým rozhodují o tom, jestli jde o plně uvědomělou svobodnou volbu přinášející radost, nebo o nouzi.
Se zralostí roste chuť na klid
Ve 20 letech jste museli vymést každý bar, protancovat se na populární koncerty, okomentovat jiskřivá témata a procestovat kdejaký kout, zatímco dnes vévodí vašemu víkendu nová detektivka, bylinkový čaj, bezpečí, klid? Tento posun v prioritách odráží i data. Lidé ve věku 35–45 let vykazují vyšší míru JOMO než mladší skupiny (Arpity Kaswa, 2025). Ačkoli ročník sám o sobě není směrodatný, lze předpokládat, že s časem a zkušenostmi nám může stačit ke spokojenosti mnohem méně.
Zkušenosti nás učí, že energie není nekonečná a není nutné jí plýtvat.
Jak si vybudovat psychologický štít (nejen) proti digitálnímu smogu?
Co se odehrává v mysli člověka při dobrovolném odpojení od vnějšího světa? Výzkum Canonigo et al. (2025) identifikoval 5 klíčových faktorů JOMO (štít proti FOMO):
- Všímavost (mindfulness): Schopnost plně prožívat přítomný okamžik. Uvědomovat si svá skutečná přání a potřeby.
- Filtrace podnětů (vztah k sociálním sítím): Umění nepustit si do hlavy každý odpad. Ne všechno, co pípne, si zaslouží vaši pozornost.
- Spokojenost v samotě: Radost z vlastní společnosti. Harmonie bez absurdních nároků. (Teoretická výhoda leží u introvertnějších typů, např. u INFJ.)
- Sociální odstup: Svoboda říct „ne“ bez pocitu viny.
- Odolnost vůči srovnávání: Život není soutěž o nejlépe nasvícený toast, nejlepší dům, auto… ani o nejzábavnější či nejlíbivější příběh.
Psychologie odpojení: Aktivní vs. pasivní JOMO
Výzkum Eitana a Gazitové (2024) přináší zajímavý pohled na tzv. „here and now effect“ (teď a tady) a rozlišuje podoby JOMO:
- Aktivní JOMO: Vědomá volba – třeba strávit víkend offline nebo vyměnit večírek za zahradničení.
- Pasivní JOMO: Neplánované odpojení (vybitý telefon, výpadek Wi-Fi), které se nakonec ukáže jako příjemné.
- Coping při odpojení: Jak si lidé postupně zvykají na rytmus bez telefonu, adrenalinu a trendy akcí – vymýšlejí náhradní aktivity, učí se skutečně vypnout.
JOMO není kouzelný lék na FOMO, spíš jemná brzda, která dává prostor nadechnout se a vidět svět z jiné perspektivy.
Sebeláska místo lajků a stresu
Kaya et al. (2025) zkoumali na vzorku 543 dospělých, zda JOMO souvisí se sebeláskou a duševní pohodou. Výsledky naznačují, že ano. Ti, kdo byli k sobě laskavější, měli vyšší JOMO a zároveň vyšší duševní pohodu.
Když dokážete být k sobě laskaví a odpustit si vlastní nedokonalost, obejde se bez validace od cizích lidí.
Podobně Kantar (2025) ukazuje zajímavý paradox: vyšší JOMO vede k nižší osamělosti, menší psychické tísni a následně k nižší závislosti na sociálních sítích. Čím víc si dovolíte nebýt všude, tím menší je potřeba neustále něco dohánět.
JOMO manuál: Jak trénovat umění nechat některé věci plavat
- Plánujte si odpojení: Dejte si digitální detox do kalendáře minimálně stejně poctivě jako zubaře.
- Zkuste záchodový test aneb v klidu poseďte: Zvládnete dojít na toaletu bez telefonu? Bez plánování akcí na víkend? Pokud ne, víte, kde začít.
- Neporovnávejte se: Instagram ukazuje to nejstylovější, ne realitu. A ani off-line nevidíme všechny vrstvy. Navíc jedinečnost srovnávat nejde.
- Ptejte se: „Chci tam jít opravdu já, anebo jenom nechci chybět / o něco přijít? Nemám jen strach z nudy?“
Až se příště místo společenských šatů zakuklíte do pyžama, netvařte se provinile. Výzkum stojí na vaší straně. Vlak, který odjel bez vás, nejspíš mířil někam, kam jste vlastně nikdy jet nechtěli.
JOMO neznamená, že vám něco utíká. Znamená, že víte, co klidně vynecháte.
Zajímavost: Přestože se termín JOMO začal objevovat až kolem roku 2012 a jeho popularizace se váže ke jménu Anil Dash (technologický podnikatel, bloger, uznávaný kritik zaměřený na etiku a inkluzivitu v digitálním průmyslu), základy pro JOMO položil už Cimrman v HOSPODĚ NA MÍTINCE, kde si hospodský otevřel hospodu, ale chodili mu tam lidi.
