Narcismus: Kdo je narcista a co byste o něm měli vědět

Narcista, lidově „narcis“, není něco, co byste chtěli mít doma nebo na zahradě na okrasu. Nenávist si přesto nezaslouží. Víte, co je narcismus a jak ho poznat?

Kdo je narcista a jaké má pohlaví?

Termíny „narcismus“ a „narcista“ se dají zaslechnout zhruba u každého 3. rozchodu. Držme se ale vědy. Ani odborníci zatím nedovedou říci, kolik lidí má tuto psychickou poruchu. Výzkumy^1,2 naznačují, že ji může mít cca 0,5–6 % populace. Ačkoli zkoumání probíhalo v USA, v Evropě se dá předpokládat podobná četnost. Berme však v potaz ještě skrytý narcismus – narcisté si myslí, že jsou dokonalí tací, jací jsou → nepracují na sobě, nehledají v sobě „chybu“ → nejsou diagnostikováni. Proto reálná čísla budou pravděpodobně vyšší. Naštěstí se zatím nikde neukazují. Co se pohlaví týká, to se vědcům ukázalo zřetelněji. Narcisty jsou prý až v 75 % muži.

„Narcismus je nemoc se sebou samým až na poslední míli.“
S. Freud

Psychologie narcismus popisuje jako přehnaný obdiv či lásku k sobě samému. Jedinec se považuje za nejdůležitější osobu na světě. Disponuje nezdravě silným sebevědomím, zbožňuje pozornost, stále potřebuje získávat uznání a obdiv ostatních. Zpravidla se cítí nadřazeně, což vede k rozkazování nebo manipulaci. Má minimální až nulovou sebereflexi – raději vše špatné svádí na okolí. Postrádá empatii, to může hraničit až s bezcitností. Láska a hlubší vztahy jsou pro něj problematické, nezřídka nereálné. Objevuje se u něj sobectví, lstivost. Přestože moderní doba nabízí mnoho možností, jak se opájet svou výjimečností + získávat obdivovatele, narcistickou duši mohou provázet úzkosti a deprese.

„Sociální média mohou být pro narcisty rájem, kde mohou získat nepřetržitou pozornost a obdiv od ostatních.“
K. Campbell

Každý se občas cítí jako střed vesmíru

Podle některých teoretických fyziků se každý z nás může považovat za střed vesmíru, neboť v nekonečném vesmíru to jinak vyměřit nelze. Z psychologického hlediska je lidské cítit se občas jako střed vesmíru. Literatura takový stav popisuje jako „zdravý narcismus“. S ním sílí odvaha. Připomíná nám vlastní hodnotu. Někdy vypne vrásky a zvětší sval(y). Představuje nevinného kouče, který pozvedá, aniž by ubližoval druhým. Zato narcista má pocit „středu vesmíru“ permanentně, intenzivně, bezohledně. Prohlásil by se hrdě za jediný střed všech vesmírů. Skrytý narcista by se zase tvářil jako pouhý okraj oblíbený zhruba jako kůrka dva týdny starého toustového chleba, dokud by mu to někdo nevymluvil.

Kolik narcistů je potřeba k výměně žárovky?
Pouze jeden. Jediné, co musí udělat, je držet ji na místě, zatímco se svět točí kolem něj.
Autor neznámý

Egoista vs. narcista

Příliš vysoké sebevědomí, zahleděnost do sebe sama a sobeckost bývá leckdy přiřazována egoismu. V čem tedy tkví rozdíl mezi egoistou a narcistou?

Egoista též zpravidla dává přednost vlastním zájmům, aniž by bral ohled na druhé, ale schopnost zohlednit druhé někde schovanou, na rozdíl od narcisty, má. Nepracuje-li na sobě, může se stát příliš sebejistým a brát si od druhých více, než jim dává. Egoismus se řadí k rysům osobnosti, narcismus spíše k psychickým poruchám.

U narcisty hraje velkou roli touha po tom, aby ho ostatní obdivovali. Chce být jediným dominantním prvkem v celé domácnosti, firmě, vesnici, městě, kraji. Může mít dokonce pocit, že mu ostatní něco dluží a měli by plnit jeho představy. Ideálně vypadat a chovat se přesně tak, jak si přeje. Před spaním ho nakrmit, naolejovat, vyseknout poklony ve 4 světových jazycích…

V praxi se rozdíl mezi egoistou a narcistou většinou projevuje následovně: Egoista se cítí spíše sám ve své hlavě králem, zatímco narcista i ve společnosti. Narcista aktivně usiluje o ujištění/uznání a obdiv své velikosti.

Narcista chce od ostatních stále slyšet, jak je „úža“, nicméně se může také podceňovat. To psychologie definuje jako hypersenzitivní narcismus. Jde o křehčí, zranitelnější, citlivější typ, který potřebuje ujištění o své hodnotě. Je citlivý na kritiku. V opačném případě, kdy mu sebejistotou napínají i tkaničky u bot, se hovoří o grandiózním narcismu. Ten se cítí nad všemi ostatními. Jeho třpytivé charisma zakrývá, jak s lidmi manipuluje. Než ho poznají, zbožňují ho. Spíše než po ujištění touží po uznání a moci. Aby situace nebyla jednoduchá, grandiózní narcismus se hypersenzitivním může prolínat a egoismus jim může sekundovat.

Jak poznat narcistu?

Skryté narcisty poznáte těžko. Ne proto, že by se schovávali za urostlými stromy, ale protože se umí přetvařovat a hrát. Oproti tomu regulérní narcisty lze poznat pomocí Diagnostického a statistického manuálu duševních poruch (DSM-5³). Splňuje-li jedinec 5 a více z 9 kritérií, může se jednat o narcistu.

Má přehnané sebevědomí. Idealizuje si sám sebe. Nepřizná chybu, vše špatné svádí na druhé. Zveličuje své úspěchy a dovednosti. Chce být uznáván jako král (byť si to reálně ničím nezasloužil).
Je posedlý představami o úspěchu, moci, dokonalé kráse nebo ideální lásce…
Věří ve svou mimořádnost. Chce se stýkat jen s podobně mimořádnými lidmi na vysoké úrovni.
Vyžaduje nadměrný obdiv. Chce být středem pozornosti.
Vyžaduje speciální zacházení a automatické plnění všech jeho přání.
Využívá druhé, aby dosáhl svých cílů.
Není empatický (může být k druhým až bezcitný).
Často závidí a věří, že mu ostatní závidí.
Chová se arogantně, povýšeně, pohrdavě.

Diagnostika by měla být prováděna odborníkem (obvykle psychologem), být součástí důkladného vyšetření. V úvahu se musí brát rovněž osobnostní rysy v různých kontextech a situacích.

Co na narcismus říká věda?

Vědci se již dlouho snaží najít odpověď na otázku, proč se někdo stal narcistou. Mnohdy se tato problematika spojuje s nízkou sebehodnotou a nejistotou. V tom případě by prezentace narcisty: „Jsem víc než všichni ostatní!“ byla jakousi kompenzací/ochranou před jeho vlastními negativními pocity a pochybnostmi.

Znáte nějakého narcistu?

V dalším díle (článek se připravuje…) se podíváme na to, jaký vliv může mít narcista na vztahy soukromé i pracovní. Jak s ním jednat, popř. jak se s vlastní narcistickou stránkou vypořádat.

Zdroje: 1. my.clevelandclinic.org, 2. scientificamerican.com, 3. DSM-5