Zdá se, že jaro je opravdu tu! Duben je měsíc, který tradičně odstartuje slavný 1. apríl, den plný žertů a zábavy. Letos bude ještě o kapku speciálnější a veselejší. Prolíná se totiž s významným svátkem – Velikonočním pondělím. Nejen u nás, ale i ve světě je spousty zajímavostí spojených s Velikonocemi… Znáte je?
První duben, žertů čas
Jen v rychlosti si pojďme objasnit, proč se 1. duben vlastně nese ve znamení vtípků, smíchu a často i trochou zlomyslnosti a nedůvěry. Všichni se probouzíme s ostražitostí, jestli nás dnes někdo nepřelstí, a nebo sami vymýšlíme, jak napálíme ostatní. O jeho původu se však spekuluje.
Ve Francii je tento den známý jako poisson d’avril, v překladu „dubnová ryba“, a to podle zvyku vystřihovat 1. dubna z papíru ryby a tajně je připevňovat ostatním lidem na záda. První zmínky o „dubnové rybě“ sahají až do roku 1466.
Další zajímavá teorie rozebírající původ aprílu říká, že když došlo k posunu začátku roku v gregoriánském kalendáři v 16. století z 1.4. na 1.1., někteří lidé tuto změnu odmítali a nadále slavili nový rok v původní datum. Tito ignorantští jedinci se kvůli tomu stali terčem posměchu a nejrůznějších žertů.
Jiná teorie se zaměřuje na příchod jara a změny počasí. Duben je měsícem, kdy se příroda probouzí k životu po dlouhé zimě, a lidé se cítí plní nadšení a energie. Aprílové vtípky tedy mohly vzniknout při oslavách jara, reflektující radost z příchodu nového ročního období.
Nemáme tedy jasno, kde přesně se aprílové vtípky historicky vzaly a odkud konkrétně pochází. Nicméně se staly populární zábavou, která (většinou) rozesmívá lidi po celém světě.
Oslavíme i Velikonoční pondělí
Letos nás čeká ještě něco navíc, 1. duben totiž připadá na Velikonoční pondělí. Velikonoce jsou pohyblivým svátkem připadajícím na první neděli po prvním jarním úplňku. Velikonoční pondělí následuje po neděli Zmrtvýchvstání Páně, tedy dnem, kdy Ježíš zvítězil nad smrtí. Tyto svátky tvoří základní bod celého křesťanství.
U nás si Velikonoční pondělí spojujeme s koledou a pomlázkou, pletenou z vrbového proutí. Ženy barví vajíčka, které pak koledníkům věnují. Nejvíce jsou tyto tradice rozšířeny na Moravě. Tradičně se také peče velikonoční beránek. Ten představuje symbol Ježíše Krista, který prolil svou nevinnou krev na kříži. Podle křesťanů se totiž Ježíš stal obětním beránkem za spásu světa, který nás vysvobozuje z otroctví hříchu a je symbolem nevinnosti a naší záchrany.
Na Slovensku a v Maďarsku mají muži ve zvyku dámy polévat studenou vodou, levnými parfémy nebo kolínskou. Důvodem prý je, aby byly ženy zdravé, krásné a plodné. U nás naopak dámy polévají vodou muže, tradičně tomu bývá po 12 hodině nebo i druhý den, tedy v úterý. V některých oblastech Moravy dokonce den po Velikonočním pondělí chodí ženy koledovat s pomlázkou. A důvod je prostý – aby i muži byli zdraví a měli dlouhý život.
Velikonoční zajíčci
Poměrně známá je i hra na velikonočního zajíčka, kdy děti hledají schovaná vajíčka v zahradě. Tato tradice má kořeny taktéž ve Francii. Stejně tak probíhá oslava Velikonoc v Irsku, Rakousku nebo USA, Američané však slaví pouze o víkendu a pondělí je pro ně již běžný pracovní den. I v Anglii je rozšířená tradice s velikonočním zajíčkem, který schovává vajíčka po domech i zahradách. V anglických školách se nosí speciální velikonoční klobouky. Pomlázku na ostrovech ale nenajdete. Angličané na ni pohlížejí jako na násilnický akt.
Vejce v hlavní roli
V Bulharsku probíhají na Velikonoce „vaječné boje“. Ten, jehož vejce se nerozbije v souboji, se stává vítězem a údajně také nejúspěšnějším členem rodiny do následujícího roku.
V Chorvatsku si s vajíčky jen přiťukávají, opět ale platí, že komu se vejce nerozbije, vyhrává a bude mít celý rok štěstí.
Řekové barví vajíčka pouze červenou barvou, to symbolizuje ukřižování Ježíše.
V Německu mají také netradiční zvyk s vejci – kromě nádherného zdobení kraslic někteří lidé přehazují vejci své vlastní domy a když na druhé straně vajíčko chytne další člen rodiny, dům bude následující rok ochráněn před blesky.
Rakušané zase věří, že sníst slepici, která snesla na Zelený čtvrtek vejce, jim přinese štěstí.
Skandinávské tradice
V Norsku jsou Velikonoce spojovány se čtením detektivek, této tradici se říká påskekrim. Původně pochází z roku 1923, kdy se na Velikonoce inzeroval v novinách nový krimi román. Na první dojem tato reklama působila jako běžná reportáž a přilákala tak obrovskou pozornost lidí.
Ve Švédsku a Finsku se děti oblékají jako Velikonoční čarodějnice do dlouhých sukní, koledují v těchto oblečcích po sousedství a doufají, že dostanou za odměnu sladkosti.
Jak se slaví za oceánem?
V Brazílii lidé vyrábí slaměné panáčky, kteří mají reprezentovat Jidáše. Ty pak rozvěšují po ulicích a kolemjdoucí do nich mlátí za zradu Ježíše.
V Mexiku trvají Velikonoce dva týdny. První týden (Svatý týden = Semana Santa) probíhá připomenutí posledních dnů Ježíšova života a v tom druhém (Pascua) oslavují jeho zmrtvýchvstání. Oslavy jsou to bouřlivé. Muži se převlékají za ženy, nosí výrazné masky, tančí a zpívají po ulicích a asi nikoho nepřekvapí, že tequila teče proudem. Mexičané taktéž vyrážejí do ulic s podobiznami Jidáše, toho následně pálí, věší nebo bijí.
A na Filipínách jsou věřící pověstní svým sklonem k sebetrýznění. Někteří se na Velikonoce nechávají bičovat nebo dokonce přibít na kříž po vzoru Ježíše Krista. Rituály se neobejdou bez zvědavého přihlížení turistů s fotoaparáty.
Zajímavost na závěr: Proč se měsíc duben v cizích jazycích nazývá apríl?
Napadlo vás někdy, že apríl je u nás jen první dubnový den, zatímco v cizích jazycích označuje celý měsíc? Tento název má původ v latinském slově „aprilis“, latinsky „aperire“ totiž znamená „otevřít“. Název tedy odkazuje na to, že se začíná obnovovat život po zimním spánku, stromy se zelenají a květiny rozkvétají. Takže když v dubnu získáváte pocit, že svět kolem vás ožívá, je tomu opravdu tak.
Hlavně si to užít
A zpět k našemu aprílu. Je to čas, kdy se lidská kreativita projevuje v plné síle, a kdy si lidé užívají smíchu a zábavy. Ať už jste tím, kdo žerty připravuje nebo tím, kdo se na ně nechá chytit, ať už Velikonoce prožíváte ve slavnostním duchu nebo si jednoduše užíváte volné dny v ústraní, jedno je jisté: jaro je tu. Takže ať už se chystáte na aprílové žertíky, na oslavy Velikonoc v kruhu rodinném nebo na procházky v rozkvétající přírodě, užijte si to. Ať je váš duben nabitý jen samým pozitivním! (Tedy kromě výsledků na choroby, ty nechť jsou raději negativní.)
Autor: Michaela Bachratá
Potěšte své okolí, rozvíjejte debaty, stimulujte mysl. Sdílejte článek na:
