Prokrastinaci chápeme jako chronickou tendenci odkládat plnění náročných úkolů. V praxi to vypadá tak, že místo náročného a pravděpodobně důležitějšího úkolu děláme různé snazší a příjemnější aktivity, ačkoliv se pak můžeme cítit provinile. Pojďme se podívat na to, jak jde prokrastinace překonat.
Slovo prokrastinace pochází z latinského pro-crastinus a znamená „patřící zítřku“.
„Existuje tisíce způsobů, jak zabít čas, ale žádný, jak ho vzkřísit.“
Albert Einstein
Prokrastinace, cesta k problémům
Prokrastinace vychází z předpokladu, že lidmi vnímaná užitečnost splnění úkolu se zvyšuje v čase. Splnění úkolů, na které máme dostatek času, nevnímáme tak užitečné, jako splnění úkolů, které nestíháme dokončit. Užitečnost úkolu by měla být v čase stejná, ale není tomu tak. Nejedná se totiž jen o užitečnost výsledku, ale i hrozbu nedokončení. Čím více se blížíme k termínu, tím výrazněji vnímáme následky případného neúspěchu a tlak na dokončení.
„Není větší škody nad ztracený čas.“
Michelangelo Buonarroti
Průzkumy navíc ukazují, že chronicky prokrastinující lidé mají tendenci vydělávat méně peněz, zažívají vyšší míru úzkosti, a dokonce jsou vystaveni většímu riziku kardiovaskulárních onemocnění.
Jak s prokrastinací tedy bojovat?
Zkrátka od teď budeme na úkolech pracovat průběžně a včas. Pokud to pro vás není tak lehké a nad předchozí větou jste se spíše pousmáli, stejně jako já, ukážeme si možné řešení pomocí následující studie.
Studie, která proběhla v roce 2021, se zaměřovala na prokrastinaci studentů, kteří jsou často bráni jako mistři prokrastinace. Těmto studentům každý den byly posílány dvě SMS s různou kombinací následujících výroků:
„Představ si sám sebe den před termínem odevzdáním bez toho, aniž bys začal. Jak se cítíš?“
„Vědci zjistili, že rozdělení velkých úkolů na malé, zvyšuje motivaci. Jaký je tvůj další malý krok?“
„Kdybys mohl udělat jednu věc tak, aby sis byl jistý, že je dokončena na čas, která by to byla?“
„Naše analýzy naznačují, že studenti, kteří si v tomto kurzu vedou nejlépe, začínají brzy a odevzdávají svou práci den před jeho termínem.“
Aby měli jistotu, že si studenti danou SMS přečetli, připojili na její konec otázku, na kterou museli odpovědět. Například: „Pro potvrzení přečtení prosím zopakujte, co dělají studenti s nejlepšími výsledky.“ Studenti se tak museli opakovaně dvakrát denně zamýšlet nad úkoly a jejich dopady nejen na jejich studium, ale i klid a psychiku.
Studie ukázala, že studenti, kteří dostávali tyto SMS, měli mnohem lepší výsledky než ostatní. Efekt ale nebyl okamžitý. Klíčové bylo právě opakované vystavování studentů těmto otázkám a výrokům. Potřebovali několik textů a okamžiků zamyšlení, než přestali čekat a začali pracovat.
„Zatímco ztrácíme svůj čas váháním a odkládáním, život utíká“
Seneca
Co si z toho můžeme vzít?
Pokud se budeme pravidelně zamýšlet nad působením a následky daného úkolu, nebude pro nás jeho dokončení tak náročné a stresující.
K tomu si můžeme vzít výše zmíněné otázky ze studie, případně si sepsat nějaké podobné. Nemusíme si nechávat posílat dvakrát denně SMS, ale můžeme si je dát jako upozornění do kalendáře, nebo si je sepsat a dát na různá místa, kde je několikrát denně potkáme. Může to být například na nástěnce, ploše telefonu, počítače nebo hrníčku na kafe.
Důležité je opravdu na pár minut se zamyslet nad každou otázkou. Po pár dnech se tato sebereflexe začne vyplácet. Říká to věda!
ZDROJE: brainya.org (studie), procrastination.com, inc.com
Autor: Tereza Filipová
Potěšte své okolí, rozvíjejte debaty, stimulujte mysl. Sdílejte článek na:
