Umělá inteligence: Konec lidské nadvlády? Co o AI předpověděli sci-fi tvůrci?

Svatopluk Čech v roce 1870 vydal politický pamflet s názvem Pohádka. V něm se v české literatuře poprvé objevil „automat“, robot s lidskou tváří sloužící svému pánu. Umělá inteligence (AI) se jako pojem objevila ve světové tvorbě přibližně ve stejnou dobu. A určitě jste věděli, že autorem slova „robot“ je také Čech, Karel Čapek.

„Vývoj ucelené umělé inteligence by mohl znamenat konec lidského rodu… Osamostatnila by se a stále rychleji by se přepracovávala. Lidé omezeni pomalou biologickou evolucí by jí nedokázali konkurovat a byli by vytlačeni.“
Stephen Hawking

Co je to umělá inteligence?

I když nám jako první probleskne v hlavě představa hranatého robota s anténkou na hlavě nebo chatbot ChatGPT v našem mobilním telefonu, jde v širším slova smyslu o inteligenci projevovanou stroji, a to hlavně počítači. O ní vždy snili především autoři vědeckofantastické literatury a později i filmu.

Idea samostatně myslícího mechanizmu se šířila spolu s rozvojem technologií, proto ve druhé polovině dvacátého a počátkem dvacátého prvního století vznikla nejznámější díla s touto tematikou. Vzpomeňme slavné filmy Blade Runner, Terminátor nebo A. I.: Umělá inteligence. Převládá v nich téma osamostatnění strojů a jejich spolužití s lidmi. Touha mít někoho, koho si sami vytvoříme, je velmi silná. Ovšem lidská láska, již stroje nejsou schopné, ta je ještě silnější. Aspoň v sci-fi tvorbě.

Co předvídali známí sci-fi tvůrci?

Slavní spisovatelé Isaac Asimov a Arthur C. Clarke, tvůrci klasiky Já, robot a 2001: Vesmírná odysea, nabídli během televizních vystoupení v šedesátých a osmdesátých letech minulého století své vize, totiž absolutně přesné obrazy dnešní umělé inteligence.

Clarke vnímal počítače jako nástupce lidí, mnohem inteligentnější další krok ve vývoji inteligence na Zemi. „Stojíme teď na počátku mechanické nebo také anorganické evoluce, která bude tisíckrát rychlejší než doposud.“ A není to podle něj důvod k depresi. Naopak, měli bychom být hrdí na to, že díky nám vznikne nová forma bytostí.

Asimov také viděl umělou inteligenci jako nevyhnutnou: „Ti, co se bojí, vnímají roboty jako krutou a bezcitnou napodobeninu lidských bytostí. Ale tak to není. Roboti jsou jen stroje, které dělají, co se jim řekne. Nahrazují však lidské bytosti. Ne že by je zabili, ale vzali jim jejich práci. Na druhou stranu díky nim vzniknou nové druhy práce.“ Asimov dodává, že s pomocí umělé inteligence snad rozlouskneme podle něj největší záhadu lidstva – lidský mozek.

„Znamená snad umělá inteligence méně než naše inteligence?“
Spike Jonze

Umělá inteligence v české tvorbě

Vraťme se ještě k českým autorům. Ti také reagovali na vývoj technologií a například v žánru kyberpunk umisťovali svá vyprávění do vznikajícího virtuálního kyberprostoru, jenž dnes považujeme za samozřejmost. Koncem minulého století předpověděli přetechnizovaný svět, který už pomalu nastává. Aby nezapadla hodnota prorockých vizí, přibližme si tu dobu v popisu spisovatele Jiřího W. Procházky: „Mobilní telefony jsme viděli jen v bondovkách, slovo internet se nenašlo ani ve Wikipedii (protože tehdy neexistovala) a osobní počítač XT s operačním systémem DOS v.1.2 (instalovaný z diskety 1,4 MB) a s neuvěřitelnou kapacitou harddisku 20 MB stál při průměrném měsíčním platu 2 400 Kč krásných 120 000 Kč.“

Bestsellerový sci-fi autor Ondřej Neff vidí možné osamostatnění se umělé inteligence jako prozatím nereálné: „Jsem v tomto směru skeptický a myslím, že jsme se nedostali ani na začátek. Roste schopnost analyzovat a propojovat rostoucí kvanta dat. Skutečné vědomí funguje na jiných principech, a dokonce věřím, že některé principy – ty základní – jsou zatím mimo dosah našich znalostí.“

Co nás tedy s AI čeká a nemine?

Zajímavým sci-fi náhledem je obava z „nadvlády algoritmu“, tedy takzvané algokracie, kterou se dnes zaobírají i samotní programátoři. Její největší hrozbou je možná skrytost sbírání dat o lidech a neprůhlednost systému – když už lidský mozek nebude schopen pojmout fungování umělé inteligence. Kdo by si nepamatoval Matrix a jeho totální zaslepení člověka žijícího v iluzi? Toho se skutečně bojíme. Ale i přesto, jak například varuje Elon Musk, jdeme ve vytváření umělé inteligence stále dále a přehlížíme, že tak možná vyvoláváme samotného ďábla…

Výčet sci-fi vizí i reálných obav z AI by mohl pokračovat téměř donekonečna. Příběhů spolužití člověka s jím vytvořenou mechanickou inteligentní bytostí je k dnešnímu dni nespočet. Nejčastější vizí autorů je konflikt, vzpoura, obrácení se proti člověku. Možná proto se dnes někteří z nás staví k umělé inteligenci váhavě až odmítavě.

Je však důležité nezapomenout, že proti lidem můžou stroje vždy obrátit zas jen lidé.

„Jediný podstatný rozdíl mezi skutečně inteligentní simulací a člověkem je zřejmě jen zvuk, který vydávají, když je udeříte.”
Terry Pratchett, Dlouhá Země