Vánoce jsou plné tradic a zvyků, které se každý rok opakují a vytvářejí tu správnou atmosféru svátků. Ale proč vlastně děláme tyto věci? Pojďme se podívat na několik známých vánočních zvyklostí a zjistit, jaký je jejich původ.
Proč
…pečeme cukroví?
V antickém Římě se sladkosti pekly při významných oslavách a občas byly dokonce obětovány bohům. Velmi oblíbené byly medové koláčky – med byl v té době ceněn nejen pro svou sladkou chuť, ale i pro své léčivé vlastnosti. Keltové zase pekli různé dobroty na počest zimního slunovratu, který připadal na 21. prosince a měl pro ně posvátný význam.
V České republice se pečení cukroví odvozuje právě od dávného pohanského zvyku, kdy lidé v noci zimního slunovratu chránili své domovy a sebe před temnými silami. Tradičně se pekly sladkosti v podobě zvířat, které se pak věšely na dveře, aby odvrátily zlé energie.
V Evropě se pečení vánočního cukroví rozšířilo až ke konci středověku – v 16. století. Mělo přinášet hojnost a štěstí, ale bylo spojeno s určitými pravidly. Například bylo považováno za nutnost, aby hospodyně pekla cukroví z vlastní mouky. Pokud cukroví spálila, znamenalo to špatné předzvěsti pro nadcházející rok – neúrodu, nemoci nebo dokonce smrt pekařky.
…zdobíme stromeček?
Tradiční zdobení vánočního stromečku má svůj původ v Německu, kde tento zvyk odstartoval v 16. století. Zdobení stromu bylo původně náboženským symbolem – stromeček představoval „strom života“ a ozdoby symbolizovaly různé biblické příběhy. Světelné řetězy a svíčky na stromečku dnes odrážejí symboliku světla světa přicházejícího s narozením Ježíše Krista.
…dáváme dárky?
Dávání dárků na Vánoce vychází z biblického příběhu o třech králích, kteří přinesli dary novorozenému Ježíšovi. Tato tradice se postupně rozvinula v praxi vzájemného obdarovávání, která dnes symbolizuje lásku, vděčnost a touhu po štěstí pro naše blízké. Dárky nejsou jen materiálním vyjádřením, ale také gestem pozornosti a péče.
Syn otci: „Tati, proč nemůžu napsat Ježíškovi jako všechny děti?”
„Kolikrát ti to mám ještě vysvětlovat, Ježíši Kriste?!”
…zpíváme koledy?
Vánoční koledy mají kořeny v pohanských rituálních zpěvech, které oslavovaly boha Saturna a zimní slunovrat. Tyto písně byly součástí starodávných oslav příchodu slunce a obnovy života. Koledování se v Evropě stalo oblíbenou vánoční tradicí ve středověku, kdy žebráci a potulní žáci chodili od domu k domu, zpívali vánoční písně a za to dostávali dary. Věřilo se, že zpěvy přinášely štěstí a radost do domácností a koledování bylo považováno za náboženský a milosrdný akt. Dnes se zpívání koled stalo jedním z nejcharakterističtějších zvyků, který k vánoční atmosféře bezpochyby patří.
Za nejznámější vánoční koledu na světě je díky své hluboké symbolice považována „Tichá noc“. Píseň vznikla v roce 1816 v rakouské vesnici Mariapfarr, kde kaplan Joseph Mohr napsal text oslavující klidnou vánoční noc. O dva roky později, na Štědrý večer 1818, byla poprvé předvedena v kostele sv. Mikuláše v Oberndorfu u Salzburku. Díky své jednoduché melodii a textu, který vyjadřuje klid a mír, se „Tichá noc“ rychle stala oblíbenou nejen v Rakousku, ale i v dalších zemích – byla přeložena do více než 300 jazyků a nářečí. Píseň se během vánočních svátků zpívá po celém světě a je považována za symbol míru a naděje.
…jíme kapra s bramborovým salátem?
Kapr je na Vánoce oblíbený, protože symbolizuje hojnost, štěstí a zdraví. V minulosti se ryby jedly hlavně v postním období a byly ceněny pro svou výživnost. S Vánocemi je spojen také bramborový salát, který představuje slavnostní pokrm z jednoduchých, ale výživných surovin, co jsou snadno dostupné v zimě. Oba pokrmy mají historické kořeny a v české kuchyni se staly nezbytnou součástí vánočního stolu oslavujícího rodinnou pohodu a tradice.
O Vánocích spadne na hladinu rybníka kousek housky. Vidí to kapr, zarazí se a varuje ostatní: „Nikdo ani hnout, v tom bude nějakej háček.”
…svítí tolik světýlek?
Světýlka na vánočním stromečku mají dlouhou historickou tradici a symboliku. Původně byly nahrazovány svíčkami, které symbolizovaly světlo v temném zimním období a připomínaly návrat slunce po zimním slunovratu. Svíčky měly také náboženský význam, symbolizovaly Kristovo světlo, které přišlo na svět.
I když se v průběhu času svíčky nahradily elektrickými světýlky, tradice si zachovala svou symboliku. Vánoční světýlka dnes nejenom zdobí stromeček a interiéry, ale také přinášejí pocit tepla, klidu a pohody, které jsou s Vánoci neodmyslitelně spojené. Světlo ve tmě tak dodává sváteční atmosféru a připomíná, že Vánoce jsou časem naděje, lásky a rodinné pohody.
Přejeme krásné prožití svátků!
Vánoce jsou časem, kdy se propojují tradice, rodinné zvyky a symbolika, která dává těmto svátkům jejich kouzlo a jedinečnost. Každý zvyk má svůj důvod a příběh, který nám připomíná hodnoty jako láska, štědrost a radost ze společného prožití. Tak si je všichni užijme v klidu a míru!
Potěšte své okolí, rozvíjejte debaty, stimulujte mysl. Sdílejte článek na:
