Jak přistupovat k poruchám autistického spektra, konkrétně k Aspergerovu syndromu? Je to vážný problém, nebo jen jiný způsob bytí? Aspergerův syndrom může být pro někoho výzvou, pro jiného superschopností…
Proč se nemá říkat „Aspergerův syndrom“, ale „porucha autistického spektra“
Hans Asperger, rakouský pediatr, nazýval tento syndrom „autistická psychopatie“. Později (r. 1981) syndrom získal jeho jméno. Připisoval ho dětem s určitými výraznými schopnostmi, někdy i výjimečným intelektem, avšak s problémy v sociálních interakcích.
Vyskytl se háček
Historici zjistili, že Asperger možná spolupracoval s nacistickými programy eugeniky (tzn. s programy využívající principy genetiky a dědičnosti ke zlepšení lidské rasy1). To zvedlo tlak odborné i neodborné veřejnosti, která se ptala: „Opravdu chceme dál používat jeho jméno?“
A tak odborníci v roce 2013 řekli sbohem diagnóze Aspergerova syndromu a sjednotili ji pod širší pojem: poruchy autistického spektra (ASD/PAS). Takže pokud se vás někdo zeptá: „Proč už neříkáme Aspík?“, odpovězte: „Protože jsme si řekli, že spektrum je hezčí než Hitlerův (možná) oblíbený pediatr.“
Aspergerův syndrom splynul s ostatními formami autismu.
Proč lidé stále říkají „Aspík“
Aspík zůstal v terminologii zejména mezi lidmi, kteří o této diagnóze slyšeli před rokem 2013. Navíc „Aspík“ zní leckomu přívětivěji než „autista“. Pozn.: Pro přehlednost budeme rovněž v článku používat zastaralý termín.
Autismus pochází z řeckého „autos“ (sám). Některé jeho formy mohou velmi výrazně ovlivňovat život. Literatura hovoří dokonce o „mozkové vadě“ či „nejzávažnější poruše mentálního vývoje“. Možná z těchto důvodů s sebou autismus nese stigmatický nádech.
Pro ty, co se s těmito diagnózami nesetkali, může být matoucí, kolik možných úrovní a stylů se za tím skrývá. Jako když zaslechnete na ulici muže, jenž říká: „Zrovna jdu do nemocnice.“ Čeká ho operace? Jde na kontrolu? Na návštěvu? Je lékař? Bratr? Sponzor? Novinář? Vrátný? Malíř? Architekt chystající se vytvořit bezbariérový přístup ke schodišti s cedulí: „Bez humoru se dál nedostanete…“? Variant existuje mnoho. Stejně tak u autistického spektra. Od vážných až po méně vážné formy.
„Autismus není chyba zpracování. Je to jenom jiný operační systém.“ Sarah Hendrickx
Spektrum autismu
Představte si autismus jako duhu – nikdo není stejný. Od vysoce funkčních (na nich se na první pohled nepozná) až po nízko funkční. Škála spojená s novou klasifikací DSM-5 umožňuje lépe reflektovat speciální potřeby každého jednotlivce. Někteří nepotřebují téměř žádnou podporu. Jiní potřebují hóóódně podpory. Vždy však platí, že podpora by měla být individuálně přizpůsobená. Co funguje pro jednoho, nemusí fungovat pro druhého.
„Autismus není nemoc. Nesnažte se nás vyléčit. Snažte se nás pochopit.“ Brian R. King
Co Aspergerův syndrom je/byl?
Jedná se o dědičnou poruchu. Podle obecných definic se Aspergerův syndrom vyznačuje obtížemi ve společenských vztazích, opakujícím chováním a intenzivními zájmy (na úkor ostatních zájmů či vztahů), ale bez významných jazykových nebo intelektuálních deficitů. Zkrátka takový ten typ člověka, co může hodiny rozebírat rozdíly mezi vláčky, když ho baví. Někdo by to nazval posedlostí, akorát bez těch nepříjemných nákladů na oltáře, kříže a svíčky.
Moderní psychologie připisuje (nezřídka) lidem na spektru jedinečné schopnosti. Kupříkladu důslednost a špičkové analytické myšlení.
Mnozí Aspíci umí vytvořit přehledné tabulky v Excelu bez jediného sprostého slova. Na druhou stranu – jsou-li na klasickém večírku, působí na něm tak rozpačitě, jako by byli na exkurzi v muzeu chrupavek.
Lidé s touto poruchou mohou čelit smyslovému přetížení, vyhoření, depresím a úzkostem při změně rutiny. Někteří mají méně empatie (anebo ji neumí standardně projevit) a méně fyzické obratnosti, což ale neznamená, že potřebují lítost. Spíše respekt + občas trochu té tolerance, když rozjedou monolog o historii šroubů, které od 5 let sbírají. V takový okamžik musíte těch pár hodin prostě vydržet poslouchat.
Obvyklé příznaky Aspergerova syndromu:
- Problémy s očním kontaktem a neformálními rozhovory. Problémy s porozuměním neverbálním signálům.
- Intenzivní zvláštní zájmy (např. učení se jízdních řádů nazpaměť) zastiňující vše ostatní.
- Lpění na rutinách a rituálech. Problémy při změnách.
- Monotónní řeč, málo gest, málo mimiky. Problémy s pochopením humoru, idiomů, přísloví, ironie.
- Nemusí chápat nebo mohou odmítat sociální pravidla.
- Silné zaměření na detaily, přehlížení celku.
- Poruchy pozornosti či hyperaktivita (ADHD).
Týká se vás Aspergerův syndrom?
Přemýšlíte, jestli také nejste (trochu) „aspík“? Možná jednoduše milujete tabulky v Excelu nebo nemáte rádi nepředvídané změny. To je přirozené.
Mnoho věcí z toho, co autisté dělají, jak určité situace vnímají, jsou leckomu z nás blízké, pouze je pravděpodobně neděláme v takové míře. Jak se pozná správná míra? Tentokrát není odpověď u barmana ani švadlenky, ačkoli ti mají správnou míru v oku. Ohledně autismu hledejte raději odpovědi (pociťujete-li nějaké výrazné problémy se sebou či blízkými) u vašeho lékaře, klinického psychologa, popřípadě psychiatra.
Pro zajímavost nahlédněme do světa seriálu. Sheldon Cooper (Teorie velkého třesku) vykazuje mnoho vlastností, které se často spojují s Aspergerovým syndromem / širším spektrem autismu (ASD). Tvůrci seriálu však uvedli, že Sheldonův charakter byl napsán spíše jako jedinečná osobnost než jako postava s konkrétní diagnózou. Zjednodušeně zobrazuje stylizovanou verzi určitých rysů vyskytujících se (i) u lidí na spektru, aniž by ho nutně měl. Znak se totiž ještě nerovná diagnóze. A pokud ano? Netřeba propadat panice, nemálo úspěšných lidí ASD mělo/má.
Zjednodušené pohledy vedou k vytváření stereotypů a mylných představ, což může bránit hlubšímu porozumění. Neunáhlujte se.
Neurodiverzita: Odlišnost je normální
Mozek každého živého tvora funguje jinak a to je v pořádku. Autismus by měl být chápán jako přirozená součást lidské rozmanitosti, nikoliv jako porucha k opravě. Ve spojení s některými typy autismu se hovoří dokonce o superschopnostech.
Různorodost obohacuje svět.
Mgr. Marek Kříž: „Vnímám, že téma neurodiverzity ve společnosti značně rezonuje. Občasně se mi také přihodí, že pacienti do nemocnice přicházejí s tím, že jsou na spektru. V danou chvíli však spíše prožívají úzkost (problémy s očním kontaktem, lpění na rituálech, struktuře, bezpečí a ostražitost v podobě zaměření se na detail), která může být neopatrně zaměněna s příznaky PAS. Ačkoli v terapii je pro mě diagnóza důležitá, s klientem nepracujeme na ‚diagnóze‘, ale pracujeme na jeho příběhu a zvládání obtíží. Společně pak hledáme adekvátní strategie, které dotyčnému dopomohou k větší psychické pohodě.“
Ať už patříte do jakékoli škatulky, s poruchou, bez poruchy, buďte rádi za to, jací jste, neb jste jedineční… a stejně tak lidé kolem vás.
Pozn.: Neexistuje spojení mezi libůstkou v jakýchkoli mašinkách, šroubcích a ASD, jedná se pouze o příklady.
Zdroje: Healthline.com, Ncbi.nlm.nih.gov, Hms.harvard.edu, University of Oregon, Iva Preislerová a spol.
- Článek zhlédl odborník
Mgr. Marek Kříž
Psycholog a terapeut
„Intenzivně se věnuji psychodiagnostice, kognitivně behaviorální terapii (KBT) a EMDR terapii. Ve své praxi využívám moderní a vědecky ověřené postupy. Pracuji s traumatizovanými klienty, s klienty s úzkostně-depresivní symptomatikou, ADD/ADHD obtížemi, s lidmi s poruchou osobnosti a psychotickým onemocněním. Působím v psychiatrické nemocnici v Kroměříži, v Ambulanci klinické psychologie a adiktologie a v soukromé praxi.“
Potěšte své okolí, rozvíjejte debaty, stimulujte mysl. Sdílejte článek na: