Zvědavost je superschopnost! Využijte ji naplno

Čekáte na tramvaj a najednou googlíte, jestli ryby pijí a močí. O pár minut později dumáte, zda by meteorit velikosti kokosu způsobil katastrofu, nebo jen další díru v chodníku. To je zvědavost v akci! Nutkání zjišťovat a klást – někdy i naprosto nečekané – otázky je podle vědců nejen zábava, ale především palivo pro mozek, vztahy i duševní pohodu.

Zvědavost = recept na šťastnější život

Psycholog Todd Kashdan zkoumal více než 1 200 dospělých (Curiosity and Exploration) a souvislost zvědavosti s duševní pohodou byla potvrzena. Lidé s vyšším skóre zvědavosti zažívali častěji pozitivní emoce, měli silnější pocit kontroly nad svým životem a lépe zvládali stresové situace. Studie také zjistila, že zvědavost pomáhá tlumit úzkost a podporuje osobní růst.

Co to znamená v praxi? Každé „Proč?“ a každé „Jak?“ aktivuje v mozku dopaminový systém. Takže objevíte-li se náhle na Googlu s dotazem „proč jsou plameňáci růžoví“, pamatujte, investujete do svého duševního zdraví.

Být zvědavý se vyplácí vědecky i lidsky.

Zvědavost z nás dělá lepší partnery, přátele i kolegy

Záletníkům, manipulátorům, narcistům a podobným typům se ze zvědavých lidí (zejména v oblastech, v nichž nemají kontrolu, čisté svědomí, mají v nich slabinu…) rolují ponožky. I když se zeptáte s lahodným větrníkem, heřmánkovým čajem a bez negativních emocí, s těžkou se potážete. To jsou však výjimky. Pro psychicky zdravé lidi je zvědavost zdravá. Jak uvádí Letendre Jauniaux, Lawford (2024), interpersonální zvědavost, tedy hluboký, upřímný zájem o názory, pocity a zážitky druhých, dokonce představuje klíčový faktor pro kvalitní vztahy.
 

Vědci zjistili, že lidé, kteří se druhých intenzivně a upřímně ptají, jsou častěji považováni za empatičtější, spolehlivější. (Pozn.: Detektivové a úřady se nepočítají.) 

Nuda není nepřítel, ale brána ke zvědavosti

„Nudím se,“ naříkají někteří. A zvědaví mistři? Čtou. Přemýšlí. Scrollují. Analyzují. Provádí laboratorní rozbory… Prvním krůčkem může být právě nuda, jak poukázal výzkum Erin Westgate & Wilson. Podle něj je důležitým biologickým signálem oznamující mozku: „Potřebuješ výživu!“ Mentální. Intelektuální. Dobrodružnou. Nuda pro tohle všechno dává prostor.

Vezmete-li nudu pozitivně, probudí ve vás tvořivost, chuť poznávat a řešit problémy.

Lepší paměť, učení i rozhodování

Studie publikovaná v Nature Human Behaviour od Gruber et al. (2024) ukázala, že zvědavost aktivuje oblasti mozku spojené s odměnou (dopamin) a hippocampus (centrum pro paměť). Zvědavost tak pomáhá lépe se soustředit, usnadňuje učení a posiluje paměť.

Jak být zvědavější?

• Ptejte se: „proč“– viz Síla správné otázky.

• Vystupte ze své bubliny – buďte otevření novým pohledům.

• Hrajte si – rozvíjejte se s radostí. Bez tlaku na výsledek.
  
  

Dočetli jste až sem? Gratulujeme! Máte zvědavost v dobré kondici. Nezapomínejte ani na laskavost, pokoru + opatrný optimismus, neb některá zjištění mohou být výzvou, k níž se nejlépe přistupuje s laskavým srdcem i myslí.

Dodatek

Ano, ryby pijí i močí, ALE ne všechny stejně. Mořské ryby vodu aktivně pijí (ústy), protože je slané prostředí dehydratuje. Vymočí jen malé (leč koncentrované) množství. Sladkovodní naopak. Vodu „nasávají“ pasivně osmoticky, ústy nemusí pít vůbec. Zato močí hodně (velmi naředěně).

Proč jsou plameňáci růžoví? Díky karotenoidům z korýšů a řas, které jí. Bez nich by byli šedí jako výmluva narcisty na seberozvojovém workshopu.

Autoři: Iva Preislerová, Bob Svoboda