Jste v hlučném prostředí a neslyšíte, co vám druhý říká? Vědci objevili zajímavý trik: Rytmické pokyvování hlavou nebo podupávání v tempu 1,8 Hz vám pomůže lépe rozumět.
Rytmem k lepšímu porozumění
Poposkočíme na časové ose. Přečetli jste si již tento článek. Jste v plně obsazené restauraci, na večírku či v hlučné tramvaji, přesto zvládáte pochytit, co vám kamarád říká. Slovy hudební skupiny No Name: „Čím to je, čím to je?“ Nabízí se dvě základní vysvětlení. První – umíte skvěle odezírat ze rtů. A (zajímavější) druhá? Máte v sobě správný rytmus. Nová vědecká studie publikovaná v dubnu 2025 totiž odhalila spojení mezi rytmickým pohybem a porozuměním řeči v hlučném prostředí (Noémie te Rietmolen et al., 2025).
Mozek lépe zpracovává řeč, když se hýbete. Ale pozor, ne ledajak!
V rámci behaviorálních experimentů vědci došli ke třem hlavním závěrům:
- Rytmus slova (~1,8 Hz) je ideální pro zlepšení poslechu
Pohybuje-li se člověk (např. kývá hlavou, podupává nohou) v rytmu kolem 1,8 Hz, tedy rychlostí, jakou přirozeně mluví, dochází k lepšímu porozumění (co kdo říká) v náročných akustických podmínkách. Jiná tempa stejné výsledky nepřinášejí. - Nezáleží, odkud rytmus přichází
Zlepšení nastává při vlastním rytmickém pohybu i při vnímání externího rytmu (např. hudba). Hlavní je, že mozek je „naladěn“ na ono správné tempo. - Mluvit nahlas pomáhá
Podle výzkumníků cvičné vyslovování slov/vět ulehčuje porozumění. Jak to? Inu, pravděpodobně tím motorický systém rozehřívá „řečový software“, což může zlepšit schopnost dešifrovat slova i ve složitých podmínkách.
Mozek jako metronom
I kdybychom opominuli emoce, třetí oko, šestý smysl, kruhy pod očima, kruhy pod pšenicí… stále nelze spojovat porozumění jenom s ušima. Mozek se řídí též rytmickým pohybem, jelikož ten nejspíše synchronizuje neuronální oscilace v mozku tak, že zvyšuje citlivost na jazykové signály.
Mozek si vytváří vnitřní rytmus, který mu pomáhá filtrovat to důležité – řeč – od balastu (hluku).
Nespoléhejte na pohyby, dokud máte pochyby
Autoři studie si, jako správní vědci, nechávají rezervu. Proto uvádějí několik možných omezení a alternativních vysvětlení:
Není jisté, zda jde o porozumění či o lepší pozornost. Možná rytmus nepomáhá přímo zpracovávat řeč, ale „pouze“ zvyšuje zaměření pozornosti na relevantní signál v hluku. Popřípadě na relevantní hýbající se tělo.
Nebyly testovány rozdíly v hudebním vzdělání, hudebním sluchu ani vztahu k rytmu.
Výsledky jsou založeny výhradně na francouzsky mluvících účastnících. Jak známo, francouzská komunikace může být velice ošemetná (přece jen jde o jazyk lásky, což přináší mnoho zmatku a překvapení).
Co z toho plyne pro každodenní život aneb Tipy pro komunikaci v náročných podmínkách
Při rozhovoru v hlučném prostředí se přirozeně hýbejte – pokyvujte hlavou, podupávejte nohou nebo si tichounce pobrukujte. Za pokus to stojí.
Potřebujete lépe porozumět cizímu jazyku? Více si ho osvojit? Zkuste si nahlas opakovat slova v jeho znění (ano, klidně i nepřesná/nesmyslná). Kupříkladu: „La pla Francé za kulé“.
Pakliže vás někdo osočí z divného chování, nenechte se vyvést z rytmu. Stojíte na vědeckých základech.
Zkusíte dnes tyto tipy na porozumění v hluku např. v tramvaji, anebo zůstanete u tradičního zvýšení hlasu do maxima + domýšlení?
Nepotřebujete lepší sluch, spíše občas tápete v porozumění jako takovém? Pak mrkněte na Komunikační manuál.
Zdroj: The Royal Society
Potěšte své okolí, rozvíjejte debaty, stimulujte mysl. Sdílejte článek na:
