Banány vs. klobásy: Tanzanská strava potěšila vědce

V době, kdy regály supermarketů přetékají energetickými tyčinkami s nápisy „na imunitu“ a „pro zdraví“, se ukazuje, že tajemství zdravého jídelníčku možná leží mnohem dál… Až na úpatí Kilimandžára. Studie, v níž došlo k výměně jídelníčků, odhaluje potenciál tradiční tanzanské stravy v oblasti posílení imunity a snížení zánětů.

Co přinesla výměna jídelníčků

Představte si scénu jak z hollywoodské komedie: Městský elegán dostane na měsíc novou dietu podle tanzanských tradic (populární zejm. v tanzanských vesnicích), zatímco obyvatel venkovské oblasti se ocitne na jídelníčku plném typických západních potravin. Takový „výměnný experiment“ zorganizoval nizozemský specialista na infekční nemoci Quirijn de Mast se svým výzkumným týmem – samozřejmě s dobrovolným souhlasem 77 tanzanských mužů.

Místo sledování kulturního šoku se však vědci zaměřili na něco mnohem méně viditelného – na imunitu účastníků. Výsledky publikované v časopise Nature Medicine (2025) by mohly překreslit mapu výživových doporučení.

Západní styl stravování vs. tanzanská tradice – 0:1

Zatímco muži z vesnic objevovali kouzlo klobás s bílým pečivem, hranolky s vejci, kuřetem a další výdobytky rychlé západní stravy (pravděpodobně s onou směsí nadšení a zklamání, kterou známe všichni, kdo jsme kdy ochutnali „IN“ jídlo z reklamy), jejich městští kolegové se učili konzumovat tradiční kiburu (zelený banán s fazolemi), ugali (tuhá kaše z kukuřice, kasavy) a popíjet mbege (fermentovaný nápoj z banánu a prosa).

Výsledky této kulinářské výměny by měly zajímat každého, kdo se zajímá o zdraví. U mužů přecházejících na západní stravu se již po několika týdnech zvýšily zánětlivé markery v krvi (například IL-6), zhoršila se imunitní odpověď na bakteriální i plísňové infekce a přibrali na váze. U některých se vyskytlo větší ego, touha po penězích, adrenalinu a po večerech, místo rozhovorů s blízkými, chtěli hrát počítačové hry. (Poslední souvětí je pouze naše domněnka. Ale nepřekvapilo by nás to!)

Naopak ti, kteří přešli na tradiční stravu, zaznamenali posílení protizánětlivých reakcí a zlepšení obranyschopnosti (ve smyslu zdraví, nikoli bojových sportů).

Tradiční strava z oblasti Kilimandžára zahrnuje zelené listové zeleniny, luštěniny (například fazole), zelené banány (plantainy), kořenové plodiny jako kasavu, taro, celozrnné obiloviny jako proso a čirok, což tvoří vyváženou stravu bohatou na vlákninu, bílkoviny a další živiny. Tyto složky jsou základem místní diety podporující zdraví a odolnost organismu.

Mikrobiom a tanzanská strava

Účinky z výměny těchto jídelníčků přetrvávaly i čtyři týdny po návratu k původnímu jídelníčku. Podle vědců možná došlo k trvalejšímu „přeprogramování“ střevního mikrobiomu.

Bakterie v našich střevech si nejspíš pamatují mnohem déle než my sami, co jsme jedli. Můžeme se jen obávat, co všechno a jak dlouho si pamatují další naše komponenty.

„Globalizace“ žaludku

Tradiční africké jídelníčky v některých oblastech mizí pod náporem globálních fast-foodových řetězců a průmyslově zpracovaných potravin. Za to „vyspělému světu“ asi fanoušci tradičních pokrmů nepoděkují.

Výzkum publikovaný v časopise Plant Foods for Human Nutrition dokonce naznačuje, že nižší míra infekcí SARS-CoV-2 v subsaharské Africe může být částečně(!) připisována místní rostlinné stravě, neboť pomáhá udržovat metabolismus v rovnováze a brání vzniku chronických onemocnění.

Zpátky ke kořenům (a banánům)

Co si z těchto studií odnést? Zřejmě nastal čas mírně přehodnotit posedlost nejnovějšími výživovými trendy a podívat se i na tradiční jídelníčky, jež přežily staletí.

Než se v supermarketech začnou objevovat autentické kiburu, ugali a mbege, stojí za zvážení napodobit základní principy tradiční tanzanské stravy. Není to složité. Jde především o zařazení celozrnných produktů, fermentovaných potravin, luštěnin, ovoce + zeleniny do našich jídelníčků.