Dnešní doba je plná přepychu a blahobytu. Na každém rohu máme všeho dostatek a ještě v dalších 5 různých barvách a provedeních. Zvykli jsme si, že můžeme mít cokoli a chceme to ideálně co nejrychleji. Média nás neustále masírují svými reklamami. Obchodní řetězce se předhánějí a my v tom nepřeberném množství věcí už ani nevíme, co si vybrat. Ale učiní nás to šťastnými? Jaké benefity přináší minimalismus?

Foto: Freepik
Minimalismus: Protože méně je někdy více
Existuje nespočet příběhů lidí, kteří si mysleli, že si pod vrstvou všech možných vychytávek a nejmodernějších módních outfitů kupují štěstí a dobrý pocit. Svou vnitřní prázdnotu nelze ale vyplnit materiálním vlastnictvím. Richard Easterlin byl prvním vědcem, který skutečně dokázal, že s přibývajícím množstvím věcí jsou lidé méně šťastní. V Británii dokonce policie nějakou dobu hledala 77 letou ženu, která zahynula potom, co ji doma zavalily kufry s oblečením. Dnes si na pár kliknutí můžeme dopřát tolik věcí… Proto je stále snadnější propadnout materialismu.
Inspirace od Marie Kondo
Známá japonská spisovatelka Marie Kondo se zabývá poradenstvím v oboru úklidu a organizace. Kromě knihy se i v jejích inspirativních videích můžete například dozvědět, jak se dá lépe a radostněji žít, když nebude hromadit zbytečně moc věcí a necháme volně proudit energii svým obydlím.
Zlehka a s mírou
Nezřídka Evropani na chvíli zakotví například v Indii, kde se učí józe, hledají vnitřní klid a objevují své nitro. Žijí tak vlastně minimalistický život, aniž by si to uvědomovali. Po návratu domů zjistí, že spoustu toho, co vlastní, vůbec nepotřebují. Další dobrý příklad jsou mladí školáci a studenti, kteří jedou na pár měsíců do cizí země na Erasmus. Ti si musí vše potřebné zabalit do jednoho kufru o 20 kg. Ze začátku to nevypadá úplně snadně. Pak odjíždějí se slovy: „Kdyžtak si to tam dokoupím.“ Nakonec ale zjistí, že dokupování nebylo potřeba.
Vliv generace na minimalismus a materialismus
Jestli patříme mezi milovníky hromadění věcí, ovlivňuje nás i to, v jakém roce jsme se narodili. Například lidé spadající do válečné generace vyrůstali v období velké hospodářské krize, a tak vlastně žili skromně a minimalisticky, protože museli. Na druhou stranu děti těchto lidí, kteří zažili komunisty, normalizaci i sametovou revoluci, nerady věci vyhazují, protože jejich rodiče tyto prostředky neměli a oni si je proto teď chtějí dopřát. I za cenu, že je zrovna nepotřebují. Ale co kdyby se to někdy hodilo? Samozřejmě nás ovlivňuje i okolí, naši partneři, rodiče, proto doporučuji, pokud jste nastaveni směrem, že zbavit se pár přebytečných věcí vám udělá dobře, dělejte to raději beze svědků. Vyhnete se pak poznámkám od babičky: „Ale tohle je památeční, to se ti jednou bude hodit. No tohle snad nebudeš vyhazovat, to je po dědečkovi.“
Krůček po krůčku
Jedna z prvních věcí, které se dá zbavit, je oblečení. Pokud máte ve své skříni oblečení, které jste nenosili více než rok, je opravdu nutné ho dále schovávat? Navíc slovem zbavit nemyslím vyhodit, ale tento kousek oblečení nebo čehokoli, co vám už službu neudělá, může využít někdo jiný. Dnes na každém rohu máte kontejnery, kam můžete oblečení dát, stejně jako bytový textil, kabelky, nádobí, rámečky atd. Můžete na sociálních sítích swapovat, co už nepotřebujete nebo, to můžete darovat. Vyhození do černého kontejneru je vždy až na posledním místě. Můžeme pak mít lepší pocit, že věc bude ještě sloužit někde jinde.
Osobní zkušenost
Já osobně mám zbavování se věcí celkem ráda. Cítím se potom taková lehčí. I když musím říct, že někdy je to těžké i pro mě. Naskakují mi v hlavě fráze, že tohle přece nemůžu dát pryč, vždyť bych to mohla ještě využít. Ale když bydlíte v malém bytě a členů rodiny přibývá, tak na „vetešení“ už zkrátka není prostor.
Jsem milovník knih. Vždycky jsem si přečtenou knihu nechávala ve své knihovně. Co kdybych si ji chtěla přečíst ještě jednou? Jenže to také nelze dělat donekonečna. Když přišlo stěhování a já skládala knihy do krabic, říkala jsem si: „Tak kterou z vás jsem četla vlastně více než jednou?“ Asi vás nepřekvapí, že by se daly spočítat na prstech jedné ruky. Nakonec jsem narazila na parádní stránku www.reknihy.cz kam můžete své přečtené knihy umístit. Dají se pak znovu koupit a udělají tak opět službu někomu dalšímu.
Po čase zjistíte, že trávíte méně času úklidem. K přesouvání je totiž méně věcí.
Pokud dokážete jít směrem k minimalismu, může vám to přinést:
- méně stresu – nepořádek a nadbytek přinášejí stres,
- méně rozptýlení,
- menší dopad na životní prostředí,
- spokojenější život – vyplnit prázdnotu uvnitř nás nemusí stát peníze,
- více peněz,
- více času a energie.
Prožitky a zážitky jsou lepší i z toho důvodu, že je těžko srovnáváme. Můžeme se o to pokoušet, ale jejich přímé srovnávání není zcela lehké. Navíc všichni jsme společenští tvorové a rádi své zážitky sdílíme. To nám dává pocit uspokojení a potažmo štěstí. Tedy když něco děláme, toužíme to sdílet. Tím pádem jsme si i bližší.
Digitální Detox
Čas od času neuškodí ani digitální detox. Známý youtuber Jirka Král (více než 1 milion odběratelů) se rozhodl dokonce opustit digitální online svět. V rozhovoru pro DVTV prohlásil, že opustil tuto platformu, aby se nezbláznil… Někdy je lepší užít si tu chvíli přítomného okamžiku a nesnažit se jí dokumentovat okamžitě na soc. sítě. Dnešní doba nás naučila dělat spoustu věcí najednou a „neztrácet čas“. Obecně ale platí, že s tím, jak se naše mysl toulá, se horší i nálada. Tohle je jeden z důvodů, proč mají lidé rádi extrémní adrenalinové sporty. Při takovém sportu se musíte všemi buňkami svého těla soustředit pouze na ten přítomný okamžik. Na to, co právě teď děláte. Zkusme kouzlo tohoto okamžiku najít i ve všedních záležitostech.
V neposlední řadě minimalizujme i množství (zejm. negativních) informací kolem sebe. Pusťte si k sobě jenom to, co skutečně potřebujete, aby vám to přinášelo užitek, inspiraci, radost. Všechno ostatní je nepodstatné a věřte, že to důležité se k vám dostane.
Zdroj: Méně mít, více žít (kniha)
Potěšte své okolí, rozvíjejte debaty, stimulujte mysl. Sdílejte článek na:
Hezky,pravdivy clanek,podle ktereho by se melo hodne lidi ridit bez ohledu na to,zda doma maji hodne nebo naopak malo mista.