Etiketa je stále IN, protože slušnost lidi sbližuje

  • Autor příspěvku
  • Rubriky příspěvkuRozvoj
  • Čas na čtení:6 min. čtení

Etiketa není jen o správném držení vidličky nebo o tom, že nemáte srkat polévku jako vysavač. Moderní etiketa, čili elegantní společenské chování, se stává nutnou pracovní podmínkou a výrazně vám pomůže i v osobním životě. Zjistěte, jak se kdo komu představuje, jak je to s tykáním či kdo chodí do schodů první.

Etiketa Schody

Nejprve si musíme uvědomit, kdo je společensky „nadřazenější“. Ve společnosti si totiž nejsme všichni rovni. Když správně identifikujeme, kdo je ve společnosti významnější, můžeme z toho vycházet při různých úkonech (podání ruky, usazování, představování se, vcházení do dveří a podobně).

Obecně vzato významnějšími osobami jsou: žena, starší a nadřízený. Těm prokazujeme úctu (jako první) a vytváříme jim komfortní podmínky. Neznamená to tedy, že níže postaveným úctu neprokazujeme. Pouze v jiném pořadí.

Představení a podání ruky

Setkají-li se dva lidé, společensky méně významný protějšek musí strpět, že nejprve se představuje on a až pak se dozví, komu se vlastně představil, případně byl představen.

Muž se představí, ale žena podává ruku

Jako méně významnější se první představuje muž ženě a poté se představí žena muži. Muž musí překonat chuť podat ruku při představování a čeká, až mu ji žena nabídne ve chvíli, kdy se představuje ona. Proč? Protože společensky významnější osoba (v našem příkladu žena) musí mít totiž prostor pro odmítnutí kontaktu – kdyby zjistila, že je naprosto nepřijatelné, aby se pozdravila s mužem, který se jí představuje.

„Slušnost lidi sbližuje.“
Ladislav Špaček

 

Etiketa oslovování

Oslovení je obvykle prvním prostředkem kontaktu. Styl oslovení obsahuje nejen označení, ale i jakési ohodnocení našeho společníka. Před setkáním si zjistíme tituly dané osoby a přesné znění jména, abychom jméno nekomolili. Pakliže zjistíme, že daná osoba své tituly neřeší, přizpůsobíme se tomu. V opačném případě se držíme standardu.

Jestliže se nám náš protějšek představí jako Jiří Vomáčka, budeme ho oslovovat „pane Vomáčko“. Ovšem pokud s tímto představením pan Vomáčka podá vizitku, kde bude napsáno Mgr. Jiří Vomáčka“, budeme ho oslovovat „pane magistře“. Má pan Vomáčka titulů více? Pak oslovujeme pana Vomáčku tím nejvyšším titulem.

Stylem oslovení dáváme najevo, kam daného člověka z našeho pohledu řadíme. Když jej oslovíme: „Pane Vacku, kam jdete?“ versus: „Honzo, kam jdeš?“ nebo: „Hele, kámo, kam se chystáš?“ jistě poznáme ten rozdíl.

Budeme si tykat?

Tykání navrhuje vždy společensky významnější osoba a teoreticky ho nelze odmítnout, stejně jako napřaženou pravici. (Pozn. redakce: Napraženou pravicí myslíme podání ruky, nikoliv politickou ideologii.) I když je nám tykání nepříjemné (chtěli bychom dané osobě dále vykat), je neslušné tykání odmítnout.

Máme i různé stupně důvěrnosti. Můžeme například podle citu skloubit dohromady vykání a oslovení křestním jménem. „Kamile, už to mám pro Vás hotové.“

Oblíbené chození ze schodů a do schodů

Často se setkáváme s názorem, že do schodů chodí první muž, aby ženě nekoukal pod sukni. Takový názor je však, překvapivě, v rozporu s etiketou. Směrem nahoru jde vždy první žena nebo společensky významnější osoba a za ní jde teprve muž. Důvodem je bezpečnost. Kdyby žena padala, muž ji tak může zachytit. Opačným směrem, tedy ze schodů, jde první muž a až po něm žena, a to ze stejného důvodu. Kdyby žena zakopla, muž ji může zachytit a pomoci.

Situaci krátkých sukní řeší gentlemanský pohled stranou, anebo vhodná vzdálenost (tzn. muž jde 2 schody pod ní, nikoli 5 schodů).

 

Vcházení do budovy

Při vcházení do budovy nebo do místnosti dává přednost společensky níže postavený člověk tomu výše postavenému, tedy muž dává přednost ženě. A nejen to! Otevře jí dveře a podrží je tak, aby ji umožnil pohodlně vstoupit dovnitř.

V některých případech vchází muž (či níže postavený člověk) první. Například jedná-li se o neznámé/nevyzpytatelné místo jako je hospoda (z tradice se sem řadí i restaurace). Roli hraje opět bezpečnost. Tento princip dnes již neplatí stoprocentně. Pokud žena muže do restaurace, kterou ona zná, může jít první ona.

Co etiketa považuje za bezpečné prostředí, kam vstupuje žena (nebo společensky výše postavená osoba) zpravidla první? Žena vchází jako první do cukrárny, ke kadeřníkovi, na kosmetiku nebo do obchodu s módou a muž jako druhý (pokud nechce raději počkat venku).

Jde to i jinak?

Ano, neboť etiketa = způsob, jak vytvořit příjemné a bezpečné prostředí pro všechny zúčastněné. Takže když žena řekne, že chce jít nahoru do schodů druhá, ačkoli má podle etikety možnost mít pod sebou muže, jistícího parťáka a možnost padat do měkkého, muž by jí měl vyhovět.

Pamatujte, i když porušíte některá pravidla etikety, upřímná komunikace a laskavost dokážou mnohé zachránit.

 

Zdroj vědomostí a inspirace: Velká kniha etikety (nejedná se o placenou ani o barter spolupráci)

Potěšte své okolí, rozvíjejte debaty, stimulujte mysl. Sdílejte článek na:

Facebook
Twitter
LinkedIn
E-mail

Tento příspěvek má jeden komentář

  1. RD

    Ne,ze bych byl uplny buran,ale zapamatovat si tyto pravidla je asi nad moje sily.Jeste ze mam pritelkyni,ktera mi to vzdy rada pripomene😁

Napsat komentář