Znáte ten pocit, když vám v hlavě uvízne písnička a přehrává se pořád dokola? Vítejte ve světě „ušních červů“. Nelekejte se. Ušní červ je jen mazaný melodický parazit, který se zabydlí ve vaší mysli a odmítá platit nájem!
Co přesně je „ušní červ“ (earworm)?
Podle výzkumu z Oxford Sparks, 2024 nejde o skutečného červa (naštěstí), ale o krátkou část hudby nebo řeči, typicky trvající 5 až 30 sekund, která se nechtěně zasekne ve vaší mysli.
Většinou se v mysli nezasekne celá písnička, nýbrž refrén či výrazná část melodie.
Co se děje v mozku?
Představte si váš mozek jako rockovou kapelu na turné:
- Sluchová kůra je zvukař, co nemůže najít tlačítko STOP.
- Hipokampus je archivář, který skladuje vzpomínky (a občas je zamíchá jako DJ).
- Amygdala je ten emocionální člen kapely, co přidává drama.
- Ventrální striatum je věčný optimista rozdávající pozitivní emoce.
Fonologická smyčka
V mozku se nachází systém zvaný „fonologická smyčka“. Představte si ho jako vnitřního DJe zaseknutého na jedné skladbě a (zatím) marně hledajícího ovladač.
Takhle to všechno v mozku „hraje“ dohromady! Když se celé mozkové kapele něco „zalíbí“, není divu, že se to obtížně „maže“.
Vědci se tomu podívali na zoubek! Tedy na ouško
Melodie, jež se neustále přehrávají v hlavě, jsou úzce spjaty s emocemi. Mohou být vyvolány pozitivními pocity, jako je radost nebo nostalgie, ale také negativními, například stresem či úzkostí. Studie publikovaná na Harvard Health potvrzuje, že earwormy často aktivují mozkové sítě zapojené do vnímání, emocí, paměti a spontánních myšlenek.
Podle The Guardian (2024) více než 90 % z nás má nějakou neodbytnou písničku v hlavě alespoň jednou týdně. Profesorka Kelly Jakubowski vysvětluje, že čím více hudby posloucháme, tím větší šance, že nás nějaký ušní červ navštíví.
Jak to minimalizovat, pakliže milujete hudbu? Studie Karaoke, Earworms and Short-Term Memory (2023) přináší zajímavé zjištění: karaoke verze jsou méně nakažlivé než originály. To je skvělé! Však si představte, že byste měli v mysli zaseknutou písničku z karaoke, kde většina zní jak při jarní depilaci třísel.
(Pozn.: Čistě instrumentální písně se prý také méně v mysli zasekávají.)
Anatomie chytlavé písničky
Co dělá melodii tak nezapomenutelnou?
STRUKTURA: Jednoduché pravidelné rytmy jsou ideální.
- Struktura AAAB: Jako vtip, který třikrát opakujete a počtvrté změníte pointu.
- Výrazné melodické skoky / kontrast / zvláštnost. Hudební háčky ostřejší než ty rybářské. Například neobvyklý zvuk či rytmus může vyčnívat a díky tomu zůstat v paměti.
- Refrén nebo opakování: Písničky s krátkým a opakujícím se refrénem mají tendenci ulpívat. Například Call Me Maybe od Carly Rae Jepsen nebo We Will Rock You od Queen.
- Jednoduchý vzorec: Proto vám Baby Shark brázdí oceány vaší mysli i po týdnu. „Baby shark, doo, doo, doo, doo, doo, doo.“ A když už máte klid, příjde Macarena (Nemáte zač.)
EMOČNÍ propojení funguje jako superlepidlo pro melodie.
- Stejně jako empatici, i mozek dává přednost informacím s citem. Pokud melodii slyšíte ve spojení s něčím, co na vás mělo dopad (reklama, filmová scéna, moment v životě), asociace zvyšuje šanci na zapamatovatelnost.
Hudba dokáže aktivovat části mozku spojené s pohybem, rytmem a zpracováním jazyka. Chytlavá melodie doslova přemůže pozornost tím, že neustále stimuluje tyto části mozku – výsledkem je zacyklení.
EFEKT Zeigarnikové, resp. NEUZAVŘENÉ SMYČKY: Jsou jako nedopitá prémiová káva, co na vás čeká na stole, zatímco od poslíčka přebíráte balík do vlastních rukou. Kontrola data, jména, podpis… (A co chudák káva?) Pořád na ni musíte myslet.
- Znáte-li jenom část písničky, váš mozek se ji snaží dokončit.
- Často uvízne v hlavě právě ta část, kterou si nepamatujete celou.
Některé melodie zůstávají v paměti, i když byste je raději zapomněli. Kolega, který si celý den píská znělku z reklamy na aviváž, by mohl vyprávět. (Zejména, když aviváž nepoužívá!)
První pomoc
The Guardian (2024) přináší spásu v podobě… žvýkačky! Předpokládá se, že pohyby čelistí při žvýkání narušují subvokalizaci – proces, kdy si v duchu zpíváte nebo opakujete melodii, což vede k oslabení earwormu. (University of Reading).
Pakliže to nezabere (ani s extra mentolovou žvýkačkou), nabízí se další záchranné strategie:
- Pusťte si celou skladbu. Dejte mozku šanci na Happy End, po kterém touží.
- Zaměstnejte mysl jinak. Třeba čtením, psaním, počítáním oveček (ale ne do rytmu té písničky!).
- Přepněte na jinou stanici aneb Pusťte si méně chytlavou melodii.
Netrapte se tím
Vtíravé písničky, které se zaseknou ve vaší mysli, přijdou bez pozvání a odmítají odejít. Avšak s pomocí vědy (a možná i žvýkačky) se jich můžete zbavit. A když to nepomůže… No, vždycky můžete začít zpívat nahlas a podělit se o své utrpení s okolím. „Baby shark, doo, doo, doo, doo, doo, doo.“
Hraje vám právě teď nějaká otravná melodie v hlavě?
Zdroje: Karaoke, Earworms and Short-Term Memory (2023), My Quest to Exterminate an Earworm (2023), Vulture, Tortured by an earworm? How to get it out of your head (2024), The Guardian, Oxford Sparks, How Do Earworms Work? (2024)
Potěšte své okolí, rozvíjejte debaty, stimulujte mysl. Sdílejte článek na:
Moc hezky clanek.Dobre se cte,zajimave tema.Bravo!
Děkujeme ♥