Ghosting: Ukončení vztahu nenápadně, zato nejbolestivěji

V současném světě, kdy digitální technologie a sociální sítě hrají větší roli, než je mnohdy zdravé, bývá velmi snadné navázat kontakt. Stačí pár kliknutí, zpráv nebo lajků. Ovšem podobně rychle, jak vztah může vzniknout, může také skončit – bez vysvětlení. To je ghosting. Mimochodem – ne, nemá to spojitost s úslovím „vypustit ducha“, ačkoliv oboje tak trochu smrdí.

Ghosting je čím dál častější

Jde o způsob komunikace, kdy se jeden ze zúčastněných zkrátka vypaří. Najednou se přestane ozývat, neodpovídá na zprávy, nezvedá telefon, prostě zmizí. Samotný název není tedy náhodný. Termín vyjadřuje „ducha“, jelikož dotyčný se pro druhou stranu stane jaksi duchem. Je nedosažitelný, přesto přetrvává v jeho paměti.

Termín „ghosting“ nabral na popularitě kolem roku 2014. Ovšem zbabělý únik před problémy lidstvo zná už od pravěku – v podstatě od chvíle, kdy první nevyzrálý jedinec zjistil, že ten druhý nepřinesl ke kameni jen maso, ale i názor.

Nejčastěji je ghosting spojován s ukončením romantických vztahů, ale může se vyskytnout i v rodině, mezi přáteli nebo na pracovišti.

V roce 2018 s ním měla zkušenost přibližně čtvrtina dotázaných lidí žijících v Americe. Rovněž v Česku nejde o nic výjimečného.

Proč lidé někoho vyghostují?

Ghosting se může jevit jako jednoduché řešení ukončení vztahu. Nemusíte se vystavovat konfrontaci. Ovšem takový způsob komunikace může zanechat negativní emoce v tom jedinci, který byl vyghostovaný. Ale pozor! Z pohledu psycholog takové zmizení neubližuje jen druhé straně, škodí i hlavnímu strůjci. Ghostující jedinec tím totiž blokuje zdravé zpracování emocí, růst, schopnost empatie i umění komunikace. (Journal of Counseling Psychology)
 

Moderní technologie zvyšují frekvenci ghostingu. Ten se tak stává fenoménem posledních let.

Motivace bývají různé. Nejčastěji roli hraje:

• Strach z konfrontace. Jde nejspíš o nejčastější příčinu. Dotyčný prostě neví, jak jinak vyjádřit nezájem nebo jak říct „ne“. Pokud by někoho odmítl, vyvstaly by v něm pocity viny. Ghosting je pro něho způsob úniku.

   

• Nedostatek empatie. Zejména v digitálním prostředí může člověk snadno zapomenout, že na druhé straně stále sedí živý jedinec, kterého může ranit.

   

• Pocit přesycení. Zrychlená doba někdy nahrává pocitu zahlcenosti. Ve spojitosti s faktem, že vztahy se někdy rozvíjí rychleji, než by člověk chtěl, vzniká ideální prostor pro ghosting. Dotyčný zkrátka neodpoví, protože má pocit, že nemá čas situaci řešit.

   

• Nedostatečná emoční zralost. Ukončení vztahu s dávkou úcty vyžaduje určitou vyzrálost a míru emoční inteligence. Ta (bohužel) nebývá samozřejmostí u každého.

Zmizení může reálně bolet

V případě ghostingu se víceméně nic nestane. Vlastně doslova. Avšak právě tato skutečnost může vyvolat reálnou bolest v odmítnutém jedinci. Jedná se o sociální odmítnutí, které se v mozku projevuje obdobně jako fyzická bolest. 

Ukončení vztahu touto formou může být dokonce bolestivější než jiné formy rozchodu. Zajímavý je mimo jiné i fakt, že tímto způsobem nejsou ukončovány jen krátké známosti, ale také déle trvající vztahy.

Při ghostingu dochází k vysoké míře nejistoty a k pocitu, že něco není uzavřené. Mozek tak má tendenci se k situaci permanentně vracet a klást si další otázky. Mezi ty může patřit i obava, zda je dotyčný ghostovač v pořádku (přinejmenším fyzicky, když mentální kondice pokulhává). K dalším nevyřešeným dotazům lze zařadit to, že nevíme, jestli si druhý našel někoho jiného nebo jestli jsme ho např. neurazili.

Člověk se tak může cítit méněcenný, odmítnutý a zkouškou prochází i jeho sebedůvěra. Někdo může ztratit důvěru v budování dalších vztahů. Protože lidská paměť hodnotí zážitky podle intenzivních momentů a zároveň i podle toho, jak tyto momenty končí.

Jak se s ghostingem vyrovnat?

Důležité je přijmout fakt, že odpověď zkrátka nemusí přijít. Koneckonců to, že si na ghosting dnes lidé již pomalu zvykají, hraje důležitou roli. Člověk tímto jednáním pak není zaskočen a klesají negativní dopady na psychiku. Už jen samotné pojmenování tohoto jevu přispělo k vyrovnávání se s tímto problémem.

Nezapomínejme na to, že někteří, co mizí beze slova, mohou mít dojem, že tak druhého chrání před nepříjemnými pocity. Avšak pravda je, že s přímým odmítnutím se člověk často dovede vyrovnat lépe než s ignorací.

Je dobré vědomě si přiznat, že neodpovědět je také reakce. A situaci si v sobě uzavřít. Dejme si prostor pro smutek a zkusme se zaměřit na sebe. Věnujme se tomu, co nás baví. Zároveň mějme stanovené hranice a snažme se umět komunikovat otevřeně a s respektem.

Člověk, který je schopný ghostovat někoho, kdo ho má rád, není opravdový přítel ani partner. Co si tedy říci, když vám někdo jen tak zmizí?
„Odpadky se vynesly samy.“
(Úsloví)

Zdroje: PubMed, Collabra: Psychology
Foto: Generováno přes nástroj Sora