Žijeme v době rychlého tempa a snadné komunikace, kdy jsme díky sociálním sítím téměř neustále ve spojení. A přesto – nebo možná právě proto – existují přátelské vztahy, které fungují navzdory minimálnímu kontaktu: tiché přátelství. Nenápadné, ale pevné. Může být překvapivě hluboké. Co je jeho tajemstvím?
Designed by Freepik
Přátelství jako různorodé spektrum vazeb
Vztahy jsou pestré. Každý člověk má jiná očekávání a zároveň každý může něco jiného nabídnout. V některých případech se přátelé vidí třeba jednou ročně, například na rodinné akci nebo dovolené, přitom je jejich vztah trvalý. Taková přátelství jsou pevná, ač tichá. Zmiňované sociální sítě mohou pomoci k tomu, že lidé cítí vzájemnou podporu i při minimálním úsilí. Mají totiž dojem, že je snadné druhého kontaktovat nebo nějaký vztah obnovit.
Obecně lze vztahy dělit dle jejich intenzity, frekvence setkání, míry vzájemné podpory nebo emocionální hloubky. Sociolog Mark Granovetter upozorňuje, že přátelství je možné hodnotit nejen podle intenzity kontaktu, ale také podle významu a trvání daného spojení.
Ať už se jedná o vazby s nízkou frekvencí setkávání, tedy například sousedské vztahy nebo právě pevné přátelství s minimálním kontaktem, jsou tato spojení důležitá, protože mohou propojovat různé sociální skupiny mimo nejbližší rodinu a přátele.
Některým lidem zkrátka vyhovuje udržovat vzájemný pocit blízkosti bez intenzivní komunikace. Jejich vztahy mohou být dlouhodobé vazby založené na historii společných zážitků spíše než na každodenním kontaktu.
Tiché přátelství neznamená, že neexistuje
Tichá, nebo také spící přátelství často vznikají v určité životní fázi. Může jít o přátele ze střední nebo vysoké školy, z práce, kurzu, výletu nebo ze společné cesty. Podobné vztahy poté postupem času v mnoha případech čelí změnám okolností nebo třeba geografické vzdálenosti. Už díky společnému příběhu se může vztah udržet. Hojná komunikace zde není nutná, protože člověk cítí, že je ten druhý chápe a nemusí nic detailně vysvětlovat.
Na jedné straně můžeme mít intenzivní a každodenní přátele, na druhé straně povrchní kontakty (známé) a tichá přátelství stojí někde mezi tím. Nejde o komunikaci na každodenní bázi, avšak důležitá je důvěra i vzájemné uznání.
Co udržuje tiché přátelství?
Vzpomínky
Společné zážitky nebo významné životní události spojují lidi významně. Lidé inklinují k přátelům se stejnými nebo podobnými zájmy, hodnotami, názory nebo zázemím. Sdílené vzpomínky pak hrají důležitou roli, představují jakýsi magnet. I krátká setkání pak mohou vyvolat pocit blízkosti a stability. Navíc období, v němž vzniknou hluboké vzpomínky, může být velmi krátké – záleží na intenzitě, jiskře, nikoli na počtu zážitků či čase.
Pocit stability
Jistota a stabilita jsou podstatnými prvky, lidé je obvykle v určité míře vždy potřebují. A právě pohled na někoho, koho známe, v nás tyto pocity vyvolává. Při setkání se starým přítelem vidíme sami sebe v čase. Kdybychom se přestali vídat, ztratili bychom kus vlastní identity. Kus jistoty.
Nízká potřeba potvrzení
Každý člověk potřebuje oporu a potvrzení. Není pravda, že zralá osoba s vysokou mírou sebelásky nepotřebuje lásku druhých nebo potvrzení vlastní hodnoty. Žijeme ve světě vztahů a propojení našich životů nám dává význam. Ovšem někdo k potvrzení přátelství nevyžaduje denní kontakt. I tak může cítit sounáležitost.
Všeobecně platí, že intenzivnější komunikaci potřebují spíše nové vztahy.
Vztah na dálku, přesto blízký
Tichá přátelství pro nás mohou být přístavem, emocionální kotvu. Navzdory životním změnám, napříč časem. Klíčem je vzájemné propojení.
Sporadický kontakt někdy může bohužel vést i k oslabení přátelství, pokud má jedna strana jiná očekávání. Nicméně ve světě, kdy je snadné kontakt obnovit nebo někoho oslovit, a to zdarma, se může zdát udržení přátelství snazší. Zmiňme ovšem také, že nejstálejší vztahy nebývají ty, co jsou nejvíce vidět na sociálních sítích, ale ty, které přetrvávají roky… I bez wifi a bez filtru.
Tichá přátelství, podobně jako tichá vína, svou hloubku ukazují zráním.
