Toxické vztahy jsou populárním tématem novinových článků, internetových diskuzí, vztahových podcastů, terapeutických sezení i důvěrných kamarádských rozhovorů nad sklenkou vína. Takto vysokou frekvenci používání výrazu toxic měla naposledy na svědomí Britney Spears na začátku milénia. Jsou dnes všechny mezilidské interakce jedovaté? A jaký vztah si nálepku „toxický“ skutečně zaslouží?
Photo by Freepik
Buzzword, nebo vážné nebezpečí?
V posledních několika letech se zdá, že kdo nezažil toxický vztah, jako by nebyl. Vášnivě se o nich debatuje v kruzích Gen Z (generace Z, kam patří mladí lidé narození přibližně mezi roky 1995 a 2010), ale i mezi zástupci starších generací. A jak už to tak s oblíbenými a nadměrně užívanými výrazy chodí, „toxickým vztahem“ se brzy začalo označovat kdeco.
Jedná se o běžný lingvistický proces. Častým a nepromyšleným opakováním pojem ztrácí svůj pravý význam, ale jeho popularita je naopak na vrcholu, stává se z něj tzv. buzzword. Co všechno se může pod nálepku „toxický vztah“ schovat?
Mezi odborníky a v akademických studiích se jako toxický vztah chápe takový, ve kterém se jedna ze stran cítí tak, že ji její protějšek nepodporuje, podceňuje, podkopává. Spadá sem manipulace, kontrola, nerespektování hranic a psychická, emocionální i fyzická agrese. K toxicitě může sklouznout nejen vztah mezi romantickými partnery, ale i mezi přáteli, rodinnými příslušníky nebo kolegy v práci. Setrvávání v takovémto vztahu negativním způsobem ovlivňuje duševní zdraví a může zanechat hluboké trauma.
Pokud se tedy díváme na vztah, který je zraňující a naplněný strachem a násilím, o označení „toxický“ nepochybujeme. Stejně tak na vztah založený na manipulaci a ponižování. Jak to ale je, když máme partnera, se kterým se poslední dobou často hádáme? Když cítíme nedostatek podpory? Uvízli jsme v toxickém vztahu, nebo máme jen náročné období?
Jak toxický vztah rozeznat?
Webové stránky psychcentral.com uvádí některé příklady situací, které toxický vztah charakterizují:
- Máte pocit, že se ve vztahu zapomíná na vaše potřeby.
- Řešíte časté konflikty, za které vás váš protějšek dlouhodobě obviňuje a které mu slouží jako příležitost ke kritice.
- Připadá vám, že si ve vztahu nejste rovni. Partner vás nerespektuje, naopak vás více či méně otevřeně ponižuje a snižuje vaši hodnotu.
- Nemůžete se na druhého spolehnout.
- Nemluvíte spolu o budoucnosti. V toxických vztazích je časté, že partner tuto diskuzi smete ze stolu nebo ji převrátí v hádku.
- Toxický vztah má negativní vliv na ostatní vztahy ve vašem životě.
- Máte strach ze vztahu odejít.
- Ve vztahu nejste šťastní.
Tyhle znaky jsou samozřejmě zjednodušené, sepsané jako pomůcka pro někoho, kdo má o svém vztahu pochybnosti.
Uvědomit si, že jste se v toxickém vztahu ocitli, není jen tak. Do cesty vstupuje láska a jak se donekonečna recituje v populární reality show na Netflixu – láska je slepá. Nutno však dodat, že to neplatí o lásce ryzí (bez toxicity), protože jak Robert Fulghum řekl: „Láska může být sice slepá, ale láska taky otevírá oči.“ Nebo jak Marie Pujmanová romanticky dodává, láska v pravém slova smyslu není slepá, láska je to nejhlubší poznání.
Co ale v toxickém vztahu? Své partnery máme tendenci bránit, omlouvat jejich chování, případně ho zlehčovat. Obzvlášť v dlouhodobých několikaletých vztazích se stává, že si na chování zvykneme a připadá nám normální.
A co když ale dojde na druhý extrém a začneme jako toxické chování chápat všechno, co v nás probouzí nepříjemné pocity?
Pro jednoho jed, pro druhého protijed
Modelová situace: dívka se seznámí s chlapcem, proběhne několik schůzek, chemie pracuje, motýlci v břiše třepotají křídly. Jediným obláčkem na nebi plném jednorožců je, že zatímco dívka chlapce denně zahrnuje zprávami, chlapec se k psaní příliš nemá. S odpověďmi si dává na čas a dívku nechává čekat několik hodin, nebo dokonce dní. Po nějaké době toho děvče začne mít dost a dojde k závěru, že vztah s toxickým chlapcem, který na ni zkouší nějaké hry, nemá zapotřebí.
Je samozřejmě možné, že v tomhle příkladu nějaká toxicita opravdu byla. Chlapec jí mohl manipulovat a odepisování se vyhýbat záměrně. Druhou variantou je, že zkrátka nebyl velkým fanouškem technologií. Mobil bral do ruky jen výjimečně a na vypisování ho příliš neužilo.
Pokud budeme chtít jedovatost ilustrovat právě na frekvenci textových zpráv, snadno si představíme, že pokud by ve stejné situaci byli dva lidé, kteří odepisují často a rádi, nebo kteří naopak dávají přednost čistě osobnímu kontaktu, žádné tření by nenastalo. Co jeden může subjektivně vnímat jako toxické chování, je pro někoho naprosto běžné, až preferované.
Pojmenovávejme toxickým jen to opravdu toxické
Přestože můžeme mít pocit, že toxicitou jsme obklopení, riziko otravy často nebude tak vážné, jak na první pohled vypadá. Pojďme tohle adjektivum používat tam, kam opravdu patří. Toxické vztahy mezi partnery, v rodině nebo v práci můžou mít zničující dopad na duševní zdraví a z respektu k lidem, kteří se v nich trápí, bychom tento výraz neměli nadužívat.
Zdroje: hedepy.cz, psychcentral.com, dictionary.cambridge.org, European Journal of Humanities and Social Sciences (EJ-SOCIAL), psychologytoday.com.
Potěšte své okolí, rozvíjejte debaty, stimulujte mysl. Sdílejte článek na: