„Diplom z filozofie? Gratulujeme, tady máte uniformu a držíme vám místo u hranolek!“ Posměšné poznámky dobře znají studenti a absolventi nejen filozofie, ale jakýchkoli humanitních a společenskovědních oborů. Podle výzkumu společnosti STEM/MARK má ale o tyto absolventy zájem 72 % zaměstnavatelů. Proč potřebujeme víc filozofů?
Filozofové z kaváren do polí a továren!
Kdo někdy narazil na jakoukoli internetovou diskuzi o studiu filozofie na vysoké škole, může na základě získaných poznatků konstatovat následující:
- Jedná se o přebytečný obor, kterému v jeho zbytečnosti mohou konkurovat už jen genderová studia. Měl by se co nejrychleji zrušit, v méně krajním případě zpoplatnit. Studenti nechť se odporoučí učit něco technického nebo „makat rukama“.
- Přijímačky zvládne každý. U zkoušky projde ten, kdo se s vyučujícím nejlépe pohádá a obhájí svoje stanovisko.
- Výuka probíhá v zásadě v hospodě, kde se nad půllitrem debatuje o nesmrtelnosti chrousta.
- Povinná výbava každého studenta se skládá z vlastnoručně batikovaného trička, bicyklu z druhé ruky, dredů a batch brew ve vratném kelímku.Nic z toho není pravda.
To, že to není pravda, internetovým diskuzím nevadí.
Jak by řekl slavný filozof Járademilmarek69: „Realyta je pro ty, co neuměj mislet a nemaj votevřený voči.“
O čem je filozofie doopravdy?
Pojďme se na filozofii podívat střízlivějším pohledem. V antice byla filozofie chápána jako souhrn veškerého poznání, tzn. jako synonymum pro vědu. Až postupně se z ní začaly oddělovat jednotlivé disciplíny. Dnešní medicína, teoretická fyzika, psychologie, biologie nebo historie mají původ v matce všech věd – filozofii.
Filozofové odhalují pravdu mezi řádky
Studenti tohoto oboru zkoumají počátky a vývoj lidského vědění. Důraz se klade na metodické a kritické uvažování, rozvoj interpretačních a argumentačních dovedností. Když má před sebou vystudovaný filozof psaný text, systematicky analyzuje jeho strukturu, význam a cíle. Extrahuje jednotlivé argumenty a teze, které tyto argumenty podporují, a ověří jejich platnost díky znalostem výrokové a predikátové logiky. Tvrzení zasadí do transdisciplinárního kontextu a je schopen o nich vést kritickou diskuzi.
Všemi těmito nástroji vás studium filozofie vybaví. Přiměje vás klást si otázky. Nebrat skutečnost za samozřejmou. Pochybovat o věcech, které jsou druhými bezpodmínečně přijímány, a hlavně přemýšlet a dívat se na věci z různých úhlů pohledu. Předmětem uvažování nejsou jen teoretické a klasické otázky o povaze člověka a světa (Co to znamená být člověkem? Jaké je postavení člověka ve světě? Co je to poznání? Jaká je podstata vnějšího světa?), ale i problémy velmi praktické, např. z oblasti etiky nebo politické a sociální filozofie (etika autonomních vozidel, hodnota demokracie, otázka potratů nebo trestu smrti).
Možností uplatnění absolventů filozofie není málo
Absolventi filozofie jsou lidé s otevřenou myslí (v čistém slova smyslu), kteří disponují silnými argumentačními a přesvědčovacími dovednostmi. Své názory dokážou opřít o relevantní zdroje. To všechno jsou schopnosti, které jsou dnes velmi ceněné a (vracíme se k předsudku č. 1) užitečné. Někdo takový totiž snadno nepodlehne dezinformacím nebo davovému fanatismu.
A co na to trh práce? Absolventi se dobře orientují ve světě médií, v kultuře, v neziskovém sektoru či mohou najít své uplatnění ve školství. Analytické a komunikační schopnosti nahrávají pozicím v PR, HR, marketingu nebo žurnalistice. Stránky Masarykovy univerzity dodávají, že po doplnění dalších znalostí „absolventi programu působí jako mediátoři v oddělení vnitřních vztahů, pracují na manažerských pozicích či se specializují na krizové řízení a komunikaci“.
Když se tedy budeme bavit o uplatnění vystudovaného filozofa, odpověď není tak přímá a jednoznačná, jako u absolventa práv nebo medicíny. Otevírá se zde pestrá škála možností, z nichž Mekáč není tou nejpravděpodobnější.
Filda není jenom o filozofii
Jako páté všeobecně rozšířené přesvědčení bychom mohli doplnit – a vzápětí vyvrátit, že na filozofických fakultách se studuje jenom filozofie. Ve skutečnosti však tyto fakulty nabízí desítky oborů: od možnosti studovat evropské i světové jazyky, překladatelství a tlumočení přes historii, psychologii a archeologii až po pedagogiku a učitelství. O užitečnosti a potřebnosti všech těchto disciplín už by pochyboval jen málokdo.
Web Humanitky.cz má za cíl na široké uplatnění absolventů společenskovědních oborů poukazovat. „Mluví zpravidla několika cizími jazyky a orientují se v politice, historii, kultuře či společnosti. Díky tomu najdou absolventi filozofických fakult uplatnění napříč obory – od médií a nejrůznějších soukromých firem přes politické orgány v Česku i ve světě až po střední školy a jiné státní, neziskové či kulturní organizace.“
Absolventy filozofických fakult potřebujeme.
Zdroje: humanitky.cz, muni.cz, studuj.ff.upol.cz
Potěšte své okolí, rozvíjejte debaty, stimulujte mysl. Sdílejte článek na: