Kdy nejvíce stárneme? Tělo prochází dramatickými změnami ve 2 klíčových momentech

Podle vědců existují dva klíčové okamžiky, kdy nejvíce stárneme a tělo projde významnou biologickou proměnou. Co to s sebou přináší? Možná nové auto, nový účes, nového lékaře včetně plastického chirurga… Ale určitě novou kapitolu.

Dvě významná data v kalendáři života

Studie publikovaná v časopise Nature Aging, vedená genetikem Michaelem Snyderem ze Stanfordské univerzity, přinesla fascinující objev: lidé nestárnou lineárně, nýbrž ve skocích. Což bohužel neznamená, že stárnete jenom při výskocích a seskocích. „Neměníme se jen postupně; dochází k některým opravdu dramatickým změnám,“ vysvětluje Snyder.

První přelomový bod nastává průměrně ve věku 44 let, druhý přichází kolem 60. roku života. Podle vědců tyto změny nejsou jen kosmetické – odehrávají se na molekulární úrovni a ovlivňují prakticky celé tělo.

81 % se mění

Výzkumníci sledovali 108 dospělých, kteří po několik let poskytovali biologické vzorky každých několik měsíců. Bylo toho dost. Nechyběla ani analýza RNA, proteinů, lipidů a mikrobiomů. A výsledek? Přibližně 81 % všech sledovaných molekul v těle procházelo změnami během jednoho nebo obou kritických období. Pozitivní na tom je, že nejspíš není důvod se (až tak) bát menopauzy. Jak poznamenal metabolomik Xiaotao Shen: „Ačkoli menopauza může přispívat ke změnám pozorovaným u žen ve středním věku, pravděpodobně existují další, významnější faktory ovlivňující tyto změny jak u mužů, tak u žen.“ (Nature Aging, 2024)

Co se během „skokového“ stárnutí děje?

Kolem 44. roku začne tělo jinak hospodařit s tuky. Mění se také způsob, jak zpracovává ranní kávu či skleničku vína. Srdce a cévy začínají posílat první nenápadné signály, že by ocenily trochu více péče. A zrcadlo? To především ukáže změnu na svalech a pleti. Druhý klíčový moment (kolem 60 let) se nese na podobné vlně, avšak o jednu z hlavních rolí se uchází i sacharidy a nové výzvy pro imunitní systém a funkci ledvin.

Život není monotónní

Tato zjištění považují stárnutí za dynamický proces, v němž těla fungují jako sofistikované systémy procházející významnými aktualizacemi.

Nejste v tom sami

V určitých životních obdobích pravděpodobně všichni prochází přirozenými změnami. Každá z nich přináší novou perspektivu.

Je to jisté?

Vědci jsou opatrní. Plánují další výzkum s větším vzorkem lidí a v širším věkovém rozpětí než dosavadních 25 až 70 let, aby 44 a 60 byla jistější.

Za zvážení rovněž stojí kalendářní věk versus biologický. Pokud jde o kalendářní, nabízí se způsob, jak „stárnoucí skoky“ obejít inspirací hotelovými pokoji. Víte, jak v mnoha hotelích nenajdete pokoj číslo 13? A tak po 12. rovnou následuje pokoj 14? Stejnou strategii – taktiku můžete aplikovat i na věk! Prostě přeskočte rok 44. Krásné 43. narozeniny oslavte 2 roky po sobě, pak se rovnou vrhněte slavit 45. narozeniny. Stejně tak s 60.

Přeskočte skokové stárnutí jako pověrčiví hoteliéři pokoj č. 13.

Vaše tělo možná ani nezaznamená, že nastal čas na onu velkou biologickou aktualizaci. Výzkumníci sice účinnost této metody ještě nepotvrdili, ale za pokus to stojí, ne?

Narozeniny, dort, pes — Pejsky nezajímá, jestli vám je 40, 60 nebo 126 a ohledně svého věku to také příliš neřeší. (Sic prý umí počítat jen cca do 5, ale to na věci nic nemění.)

Hlavně klid

Tento výzkum otevírá nové možnosti pro studium stárnutí. Autoři naznačují, že identifikování přesných faktorů, které způsobují zmíněné změny, by mohlo vést k novým strategiím pro zpomalení stárnutí nebo pro lepší zvládání onemocnění spojených se stárnutím. Proto není nutné se 44 a 60 bát. Může to znamenat, že zkrátka v tomto věku bude potřeba jíst určité vitamíny, provádět nějaké konkrétní cviky či přizpůsobit životní styl pro zdravější a dlouhý život.