Seznamte se: Izolovaný zvědavý vlasatec. Motýl, který přežil dobu ledovou

Když se řekne „izolovaný zvědavý vlasatec“, možná se vám vybaví outsider ze střední školy. O tom ale řeč nebude. Tento druh je (snad) ještě zajímavější. Má křídla!

Motýlí samotář z kanadských hor

Když si vědci vyšlápli na vandr kanadským národním parkem Waterton Lakes, čekal na ně krásný objev. Slunce svítilo, ptáci zpívali a před nimi křídly zatřepotal nenápadný motýl. Ale pozor! Nešlo o obyčejného motýla! Tento malý tvoreček, jenž (nejspíš) zvídavému vědci sedl na tkaničku, byl podle všeho evolučně oddělen před několika tisíci lety. Seznamte se: Satyrium curiosolus – zvědavý vlasatec. Motýlí ekvivalent kluka, co seděl ve školní jídelně sám a dumal o věcech, o nichž nikdo nepřemýšlel. Ten, co jedl polévku vidličkou, leč nakonec se z něj stal génius hoden obdivu.
 

I zdánlivě nenápadné druhy mohou mít obrovský význam.

Čas ani vzdálenost introverty neohrozí

Podle vědců z kanadské univerzity Western University a organizace Wildlife Preservation Canada je Satyrium curiosolus geneticky oddělen od svého nejbližšího příbuzného (Satyrium semiluna, známého pod názvem Half-moon Hairstreak –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ půlměsíční vlasatec) nejméně 40 000 let.¹ Zatímco Homo sapiens teprve začínal malovat nástěnné graffiti, pobýval ve skupinkách v jeskyních a učil se lovit mamuty, zmíněný motýl už praktikoval sociální distancování ve stylu introverta na špici evoluce. Vizionář!
  

Satyrium curiosolus patří mezi skutečné unikáty

Ze studie v časopise ZooKeys vyplývá, že jde o vzácný případ extrémní izolace. Motýli, kteří mu jsou geneticky podobní, s nimiž by mohl sdílet společného předka, žijí dnes v Britské Kolumbii a Montaně – tedy více než 400 km daleko. To je, jako kdybyste se snažili udržovat vztahy přes polovinu kontinentu bez telefonu, internetu nebo pošty. Žádné srazy, žádné seznamovací aplikace, žádná výměna genetické informace – jen naprosté ústranní po tisíce generací.²
 

Tento motýl má tolik genetických odlišností oproti ostatním motýlím vlasatcům, že by je nepoznal ani na srazu, kde každý nosí jmenovku.

Motýl s vlastním mikrokosmem

Zvědavý vlasatec dokázal hravě překonat osamělost. Našel svůj vlastní mikrokosmos, kde platí jeho pravidla. Žije podle ikonického hesla: Nepasuješ-li do jejich vesmíru, vytvoř si vlastní. Nepociťuje nutkání někam ulétávat. Byl ale zcela sám? Ne úplně. Pravděpodobně navázal jedinečný vztah s rostlinou Lupinus argenteus. Vyvíjejí se na ní jeho housenky, což není běžné. K tomu patrně uzavřel alianci s místním druhem mravence (Lasius ponderosae), čímž získal skvělé soukromé bodyguardy placené nanejvýš cukrem, resp. sekretem, který housenky vylučují. Holt harmonický rovnocenný vztah.²
 

Ohrožený jako poslední muffin na konferenci vášnivých jedlíků

Dříve byl považován za součást populace S. semiluna, nové genetické analýzy však ukázaly, že je dostatečně odlišný, aby si zasloužil status vlastního druhu. Ohroženým zůstává, především kvůli malé velikosti populace, mimořádné izolaci a nízké genetické diverzitě.¹ 
 

Odhaduje se, že zbývá pouhých 500 jedinců tohoto motýla. Takže je dokonce vzácnější než lidé, kteří čtou manuály před sestavením nábytku.

Proč by vás měl zajímat zvědavý vlasatec?

Příběh motýla Satyrium curiosolus představuje fascinující ukázku přežití, evoluce, adaptace. Dokázal zřejmě přežít poslední dobu ledovou ve svém útočišti, vytvořil výjimečné vztahy a stabilní domov v drsném a jinak proměnlivém světě.

Připomíná to scénku, v níž někdo strávil mnoho let na pustém ostrově, vyvinul si rekovskou imunitu vůči mnoha nemocem, naučil se komunikovat s místními zvířaty, rostlinami, živly… Navíc vyrobil funkční hudební nástroje z dostupných materiálů, aby se královsky bavil.

Zahlédnete-li někdy nenápadného motýla, vzpomeňte na izolovaného zvědavého vlasatce – odolného outsidera, který prokázal, jak i osamocení může vést k přežití. (TIP: Píchoš Woodův)
 

Někdy potřebujete jít vlastní cestou, ačkoli to může znamenat být (chvilku) stovky kilometrů od „svého druhu“. 

Zdroje: ZooKeys¹, ScienceDaily², The Washington Post, MacDonald ZG, Dupuis JR, Glasier JRN, Sissons R, Moehrenschlager A, Shaffer HB, Sperling FAH (2025). Genomic and ecological divergence support recognition of a new species of endangered Satyrium butterfly (Lepidoptera, Lycaenidae). ZooKeys 1234: 291–307. https://doi.org/10.3897/zookeys.1234.143893. Foto: John Acorn. CC BY 4.0.