Vysoká citlivost se týká až třetiny z nás

Vysoká citlivost není přecitlivělost. Jde o hlubší zpracování podnětů, což může být darem i výzvou. Jak ji poznat a jak s ní žít bez přetížení?

Vysoká citlivost centrálního nervového systému

Vysoce citlivých lidí je v populaci mezi 15 až 30 %. Nejedná se o diagnózu nebo poruchu. Jde o stabilní osobnostní rys – tendence k hlubšímu zpracování podnětů, analyzování, větší vnímavosti, a tím i k rychlejšímu přetížení a únavě. Citlivost navíc tvoří kontinuum (škálu), ne ostré kategorie.

Výzkumy pomocí magnetické rezonance naznačují, že mozek vysoce citlivých lidí silněji reaguje na emoce a sociální situace. Aktivnější jsou zejména části mozku propojené se soucitem, vnímáním detailů a plánováním reakcí (Acevedo et al., 2014). Vysoká citlivost se jeví jako vrozený rys s biologickým/genetickým podkladem. Například při včasném rozpoznání nebezpečí nebo jemných změn v prostředí.

Vlivem důsledků mohou být tito lidé označováni jako uzavření, bojácní, stydliví. Ale to není vrozené chování — někteří tak reagují, jiní vůbec. Je to spíš otázka naučených reakcí a zkušeností, nikoli samotného rysu. Projevy se mezi lidmi různí a závisí na kontextu.

První setkání s hypersenzitivitou

S pojmem hypersenzitivita jste se mohli setkat již v roce 1978 díky německému profesorovi medicíny Wolfgangu Klagesovi. Dnes se častěji používá označení vysoká citlivost, které zavedli manželé Aronovi v 90. letech spolu s dotazníkem, neboli škálu vysoké citlivosti, podle níž se měří (HSPS) a vyhodnocuje ideálně za pomoci psychologa.

Vysoká citlivost ≠ přecitlivělost

Přecitlivělost se zpravidla získá během života a je důsledkem traumatických zážitků. Jedná se o jakousi ochranu. Oproti tomu vysoká citlivost je způsobena specifickým nastavením nervové soustavy. Některé projevy se mohou překrývat. Vysoká citlivost (sama o sobě) není porucha.

Každý z nás něco prociťuje, ale u vysoce citlivých lidí je to všechno mnohem silnější.

Při vyvolání stresové reakce se nervová soustava vysoce citlivých lidí nabudí do takové míry, že nejsou schopni se soustředit na jiné věci a potřebují pauzu. Obvykle se také stáhnou a zablokují (pozn. reakce nejsou jednotné, někteří zvládají situaci aktivně, rozumně a s nadhledem řešit). Zároveň není vyloučena hyper-reaktivita (jejich vnímavost nabudí věci, které ostatní třeba ani neregistrují).

Jak se vysoká citlivost projevuje?

Jinak zpracovávají informace

Vysoce citliví lidé vnímají podněty intenzivněji. Více analyzují, přemýšlí, vnímají detaily, dedukují. Vlivem toho se mohou déle rozhodovat. Jejich mozek zkrátka vše zpracovává do větší hloubky.

Snadno se unaví

Kvůli intenzitě zpracování vjemů se snáze přetíží a unaví. Často jejich svět vypadá jako celá řada podnětů působících naráz, tedy jejich vjemy jsou intenzivní, občas až chaotické. Což pro ně může být vyčerpávající.

Mají citlivější smysly

Někteří (ne všichni) mají snížený práh citlivosti na zvuky, tím pádem nemusí dobře snášet hlasité hovory, výrazné ruchy, troubení nebo hlasitou hudbu. Současně je u nich možné pozorovat citlivost na světlo, kdy silné osvětlení nebo záblesky někdy způsobí až fyzickou bolest.

Mohou být vnímavější na vůně, chutě, doteky i nesnášet určité materiály. (Pozn.: Podobné obtíže se vyskytují například i u migrény.) U vysoce citlivých lidí se obecně ukazuje hlubší zpracování, nemusí jít o plošně zlepšené smysly.

Silná empatie

Nasávají nálady druhých jako houba. Dovedou dobře vnímat emoce. Zároveň jejich vlastní emoční reakce bývají hlubší. Od dětství mohou slýchat: „Všechno si moc bereš!“

Partnerské vztahy jsou extrémně důležité

Vyšší vnímavost může vést k tomu, že vztahům přikládají velkou váhu a jsou zranitelnější. Někdy se objevuje strach z opuštění nebo pocit, že si lásku musí „zasloužit“. Tyto vzorce však souvisí hlavně s výchovou a zkušenostmi, nikoli automaticky s citlivostí samotnou.

Kladou důraz na práci

Svoji profesi berou vážně a pracují důsledně. Pomáhá jim smysl pro detail a svědomitost. Nervový systém těmto lidem zajistí vyřešení každého úkolu, přestože nad tím mohou přemýšlet trochu déle než ostatní. Mnohdy disponují tvořivostí a bujnou fantazií. Uplatnění nachází nezřídka v uměleckých sférách či v pomáhajících povoláních.

Traduje se, že ke slavným vysoce citlivým osobnostem patřil Albert Einstein, Martin Luther King. Z aktuální doby prý Nicole Kidman, Alanis Morissette… (není to však vědecky ověřeno).

Nevýhody vyšší citlivosti (únava, přetížení) balancuje její potenciál. Lidé s tímto rysovým nastavením bývají tvůrčí, empatičtí a schopní hlubokých mezilidských vztahů. Díky vnímavosti a detailnímu zpracování informací mají tendenci přicházet s originálními nápady a řešeními v umění, psychologii i péči o druhé.

Pravděpodobně nejste vysoce citliví (přesto můžete být citlivější)

Vědci rozlišují 3 úrovně citlivosti. Podle studie (sensitivityresearch) s více než 900 dospělými vznikl model „orchidejí, tulipánů a pampelišek“. Asi 30 % populace tvoří „orchidej“ — vysoce citliví jedinci. Dalších 40 % spadá do střední kategorie („tulipány“) a zbývajících 30 % jsou lidé s nízkou citlivostí („pampelišky“). Praxe bývá však složitější než tento model.

I když se v seznamu projevů najdete, neznamená to, že jste vysoce citliví. Citlivost je přirozená vlastnost každého člověka — v různé míře. Možná jste jenom senzitivnější na některé podněty, to je přirozené (a dokonce běžné).

Jak s vysokou citlivostí naložit? Hlavně klid

Tyto tipy ocení vysoce citliví lidé i ti, kteří u sebe jen pozorují znaky vyšší citlivosti v určitých oblastech.

• V první řadě je dobré přiznat si, že „mohu být vysoce citlivý“. V návaznosti na to pak rozpoznávejte situace, které vedou k přetížení (hlučné akce, dlouhé vyčerpávající sociální interakce apod.). A snažte se tvořit si pauzy.
  
  
• Pečujte o své základní potřeby: dostatek spánku, relaxace, denní rutiny, dechová či meditační cvičení.
  
  
• Nenahlížejte na vysokou citlivost jako na negativum. Najděte její přednosti! Využijte své silné stránky, jako jsou důslednost, empatie, vnímání sebemenších detailů nebo schopnost naslouchat.
  
  
• Pracujte s prostředím. V práci nebo ve škole se snažte vědomě adaptovat. Pokud to jde, využívejte ke koncentraci nebo odpočinku tiché prostory. Pro váš klid si vždy zrekapitulujte a ujasněte instrukce.
  
  
• Buďte k sobě laskaví. Nejde o nemoc ani „chybu“, nýbrž o nastavení nervového systému. Cílem není „odstranit“ emoce, ale porozumět si a přizpůsobit životní styl.
  
  

Má to smysl. Pravděpodobně i evoluční

Citliví jedinci mohli být těmi, kdo jako první zachytili změny v prostředí a varovali ostatní před nebezpečím. V době lovců a sběračů tak mohli zastávat roli hlídačů či stopařů. I dnes má citlivost význam – v práci, ve vztazích, ve společnosti, kde vnímavost s empatií pomáhají ostatním cítit se bezpečněji a pochopeni.

Absolvovali jsme test a zjistili, že nejsme vysoce citliví. Velice se nás to dotklo.

Zdroje: Psychologie.cz, Wikipedie, Journal of Personality and Social Psychology