Zaoceánské plavby bývají pro mnoho lidí něčím, co si neumí představit, dokud je sami nevyzkouší. Jde totiž o pohodlný a překvapivě pestrý způsob, jak během pár dní poznat víc míst než při cestování autem. A s průvodkyní, která dokáže i ruch přístavu proměnit ve skvělý zážitek, je to ještě lepší. Jak taková práce na výletních lodích vypadá? Povídali jsme si s Ing. Janou Křížovou.
Proplout Panamským průplavem, vplout mezi stěny norských fjordů nebo pozorovat velryby z paluby… To jsou chvíle, které dávají cestování jinou perspektivu. A právě takové má v pracovním kalendáři průvodkyně Jana Křížová. Má ráda badminton, čtení, jógu a hlavně cestování.
Jak jste se k práci průvodkyně na výletních lodích dostala, byl to vždy Váš sen?
Ano, dá se říct, že to můj sen byl. Už od dětství jsem chtěla cestovat, poznávat cizí kultury a milovala jsem historii. Přestože jsem nakonec vystudovala něco jiného, už v posledním ročníku gymnázia jsem si udělala průvodcovský kurz a ještě před maturitou odjela na první pobytový zájezd s výlety. To se posléze změnilo na poznávací zájezdy, které vedly k plavbám na výletních lodích.
Pamatujete si na svůj první nástup na loď?
Pamatuji, přestože už je to více než 13 let. Byl to pro mě další kariérní pokrok. Trochu jiný styl práce než na klasickém zájezdu, ale hlavně úplně nový způsob cestování. Žádné stěhování z hotelu na hotel, kapitán řídí, zatímco vy spíte, a ráno se probudíte v novém přístavu. K tomu plná penze, řada atrakcí a zábavy. Na ten komfort si rychle zvyknete.
Měla jste romantickou představu o plavbách a práci průvodkyně? Co Vás v realitě nejvíc překvapilo?
Dneska mi přijde, že spíše všichni ostatní mají o této práci romantické představy, ale asi jsem na tom byla stejně, když jsem začínala. Největší překvapení je, že to opravdu pro průvodkyni není dovolená. Je to poměrně tvrdá dřina fyzicky a hlavně psychicky. Neustálá příprava, studování, sledování aktualit nejen na zájezdu, ale i doma. Pokud cestujete po celém světě a navazujete jeden zájezd na druhý, je to fakt makačka. Ale když vás to baví jako mě, je to nádherná práce.
Přibližte nám, jak vypadá typický den průvodkyně…
Jste celý den na nohách. Po snídani máte sraz se skupinou, obvykle pak strávíte skoro celý den venku na výletě poznáváním místních památek, přírody atd. Po návratu na loď musíte přeložit jídelní lístky, připravit program na další den, před spaním si zopakovat výklad na další výlet. A takhle stále dokola.
Co je nejnáročnější a co nejzábavnější?
Je to hlavně práce s lidmi, takže nejnáročnější to občas bývá s některými klienty. (smích) Ale ne, to jsou spíše výjimky. Obvykle je nejnáročnější všechno dobře vymyslet a propracovat tak, aby vše správně časově navazovalo a klapalo. Potom začíná (tedy aspoň pro mě) zábava. Baví mě lidem ukazovat zajímavá místa, představovat jim různé kultury, zajímavosti a vidět, že se jim plavba líbí.
Zažila jste den, kdy se všechno pokazilo?
Občas se stávají maličkosti, co nejdou nijak ovlivnit (špatné počasí, zpoždění, nemoci). Vzpomínám, jak se nám jednou při cestě zpět z Benátek do ČR rozbily postupně dva autobusy a přijeli jsme o více než jeden den později. To mi dalo hodně zabrat. Zvlášť poté, co se nám v Rakousku rozbil i autobus, který pro nás jel do Benátek jako náhradní. To byly opravdu horké chvilky. Vždy je však důležité problém vyřešit co nejrychleji a s co nejmenším ovlivněním programu.
Jak zvládáte stres, když něco nejde podle plánu?
Umět zvládat stresové situace je podle mě jedna z nejdůležitějších vlastností průvodce. Asi to musíte mít aspoň z části v sobě. Já se snažím vždy zůstat v klidu, vše řešit s rozvahou a – pokud je to vhodné – brát to i s humorem.
Který přístav Vás nejvíc okouzlil?
Těch míst, která mě okouzlila, je strašně moc. Naposledy mě třeba okouzlilo Japonsko, kam bych se ráda vrátila. Všeobecně mám ale slabost pro starověké kultury, takže ráda jezdím do Egypta a Indie.
Všude je tolik zajímavých a krásných míst… Cesta je cíl!
Získat a udržet si pozornost nebývá snadné. Máte oblíbenou metodu, jak si rychle získat skupinu, aby Vám naslouchala?
Musíte být trochu showman a extrovert s dobrým hlasovým projevem. Umět vyprávět tak, aby to lidi bavilo poslouchat. Občas položit otázku, prohodit vtípek a hlavně nezahltit informacemi, vybrat jen ty podstatné a zajímavé.
Humor dokáže rozehřát nejedno srdce. Máte nějakou vtipnou historku z plavby?
Jéé, těch bylo! Až budu jednou doma, tak bych mohla sepsat celou knihu vtipných historek. Češi jsou všeobecně vtipálci, Když se sejde dobrá parta na zájezdu, tak vás vtipné historky provázejí celou dobu. A musím říct, že na fajn lidi jsem měla vždycky štěstí.
O výletních lodích kolují různé příběhy. Jaký mýtus o tomto způsobu cestování a poznávání světa byste chtěla jednou provždy vyvrátit?
Je pravda, že v diskuzích pod články o výletních lodích mnohdy vidíte, že si lidé plavbu představují jako pobytovou dovolenou, kde celý týden nevylezete z resortu. Často právě ti, co nikdy nepluli, nechápou, jak někoho může bavit být celou dobu zavřený v té „plechovce“. Tak prosím, jednou pro vždy: Plavba lodí není pasivní dovolená. Je to poznávací zájezd, během kterého stihnete procestovat víc destinací, než byste zvládli sami autem. Na lodi obvykle trávíme pouze večery a noci, když se pluje. Na některých plavbách máte tak nabitý program, že si loď skoro ani neužijete.
Mýty se s reálnými recenzemi proplétají odpradávna. Už staří Římané psali komentáře a recenze, jen vytesané do stěn lázní a hostinců. Zajímavým důkazem jsou Pompeje, v nichž archeologové našli vzkazy typu: „MÍNUS těchto lázní: Atticus mi tu ukradl tuniku. PLUS: udělal to rychle.“ Lidé komentují a recenzují už tisíce let. O to důležitější je umět rozeznat, kdy jde o reálnou zkušenost, kdy o domněnku a kdy o trolení.
(Redakce)
Takže žádná nuda, naopak akční dovolená. Tím se dostáváme k další otázce: Někteří cestovatelé mají obavy, že loď kotví v přístavech tak krátce, že si stihnou jen koupit magnety na lednici. Setkala jste se s tím, že by byl někdo z plavby a programu zklamán?
Za ty roky jsem se téměř nesetkala s tím, že by mi někdo řekl, že se mu plavba nelíbila. Bývá to přesně naopak. Lidé, kteří z toho měli obavy, byli nakonec překvapení, jak to bylo fajn.
Věřím, že každý si může vybrat plavbu přesně podle sebe. Někomu sedí menší a klidnější lodě s minimem animačních programů a maximální pohodou, jiní naopak ocení velké lodě plné zábavy nebo zázemí pro rodiny s dětmi.
Stejně pestrá je i nabídka itinerářů. Od těch nabitých, ideálních pro aktivnější cestovatele (např. Středomoří či Perský záliv), přes trasy zaměřené na přírodu (Island, Norské fjordy), až po odpočinkové varianty jako Karibik. Tam si lidé užijí hlavně koupání, slunce a více dní na moři, kdy mají čas i na samotnou loď a všechny její atrakce.
Máte nějaký rituál před plavbou, který Vám pomáhá vše zvládnout, ať už se vydáváte za akcí, kulturou, přírodou, nebo poctivým plážingem?
Vždy si před odjezdem zkontroluji, jestli mám svých 6P: pas, peníze, pojištění, pokyny, poznámky a polštářek.
Tip na závěr: Kdybyste měla pozvat čtenáře na jednu plavbu, jaká by byla?
Těžko vybrat jenom jednu. Navíc: každý má jiné preference. Za mě je nejdůležitější obrátit se na spolehlivou cestovní kancelář, ta se vším poradí a vše dobře zorganizuje. A také natrefit na dobrého průvodce.
S příjemnými a spolehlivými lidmi je každá cesta krásnější.
Děkujeme za rozhovor a přejeme vše krásné!
Už jste pluli zaoceánskou výletní lodí?
Zjistěte, jak se cestuje s profíky, kteří zajistí bezstarostnou plavbu s průvodcem + dopravu (po souši i po moři), nebo individuální plavbu s maximální flexibilitou. Plujte s PT Tours.
