Jak často žasnete? Nová studie doporučuje úžas jako recept na štěstí

Podle vědců se vyplatí být alespoň jednou denně v úžasu. Krátké momenty, kdy člověk žasne, snižují stres, zlepšují náladu a zvyšují celkovou pohodu. Patříte mezi ty, kteří potřebují stále nové zážitky a dávku adrenalinu, aby se pobavili a byli ohromeni? I na to má věda odpověď…

Úžas má velký dopad na zlepšení nálady

Všimli jste si, jak může být krásný pohled na okvětní lístky růže? Jaké fascinující tvary mají mraky? A oči milované osoby (anebo zvířátka), v nichž vidíte celý vesmír? Podle vědců tento pocit úžasu, fascinace „obyčejnými“  věcmi, funguje jako terapie pro mysl.

Studie pod vedením Marie Monroy z Yale University ukázal, že krátké každodenní momenty žasnutí, například když si během dne dáte chvíli pauzu a zpozorujete něco, co vás ohromí, dokáží:

• zmírnit depresivní symptomy,

• snížit stres,

• zvýšit celkovou psychickou pohodu.

…to za riziko mírně výraznějších vrásek na čele stojí, ne?

Zkoumáni byli lidé trpící potížemi po long covidu. Jak výsledky ukázaly, měsíční „trénink úžasu“ u nich vedl ke signifikantnímu zlepšení: depresivní symptomy klesly o 17 %, stres o 12 % a celková psychická pohoda vzrostla o 16 % (Monroy et al., 2025, ResearchGate). Tyto závěry jsou v souladu s poznatky z dřívější longitudinální výzkum s denními zápisky (22 dní), která ukázala, že ve dnech, v nichž lidé žasli, nepociťovali tolik tělesných potíží a celkově se cítili lépe – a to napříč různými skupinami, včetně zdravotníků (Stellar et al., 2023, Scientific Reports, PubMed).
 

Ohromí vás maličkosti? Nacházíte zábavu i v nudě? Umíte se radovat z toho, že tramvaj přijela včas? Pak jste na správné cestě

Úžas nemusí (ani by neměl) přijít jen při pohledu z vrcholu Himalájí. Vědci už několik let poukazují na to, jak obyčejné každodenní momenty (zpěv ptáků za oknem, cikády v zeleni, co – slovy klasika – řvou jako krávy, hra světla na stěně nebo třeba pocit, že káva má dnes extrémně dobrou chuť) dokáží s mozkem zázraky.

Podle psycholožky Dacher Keltner žasnete-li v běžných situacích, mozek přepne z režimu „já, já, já“ do režimu „my“. Co to přináší? Srdcaři již vědí. Více smyslu, harmonie, pevnější zdraví (Monroy & Keltner, 2023).

I v pidibytě na obyčejném sídlišti se dá žít zdravěji – stačí zírat na mraky.

Věk nehraje roli

Sílu úžasu také hezky ukázal experiment s tzv. „awe walks“. Skupina seniorů měla za úkol chodit na procházky a cíleně si všímat věcí, které je ohromí. Například tvarů stromů či nečekaného výhledu. Po pár týdnech byli veselejší, vděčnější, propojenější. I selfíčka ukázala, že se účastníci postupně prezentovali méně sebestředně (pmc, 2020).

Rádi byste větší vzorek? Pak je tu největší studie svého druhu s více než 18 000 respondenty. Ti měli každý den za úkol pár minut „mikro-radostí“. Zhlédnout krátké veselé video, jít ven a pozorovat něco krásného, sdílet úsměv apod. Už po týdnu hlásili úbytek stresu a nárůst štěstí (UCSF & UC Berkeley, 2025).

Žádná magie, roztahovačnost ani žádné složité akce. Pouze minuta obdivu denně.

Co dělat, když vás už nic neohromí a proč se nadšení postupně ztrácí

Možná znáte lidi, kteří loví zážitky s větším nasazením než mládež kartičky Pokémonů v roce 1999. Podle odborníků utrpěli hédonickou adaptaci. Ačkoli jde o přirozený stav, v nadměrném množství může škodit. Čím více dobrodružných událostí prožijete, tím méně vás ohromují maličkosti… a tím rychleji si na krásu zvykáte. Až ji jednoho dne nebudete schopni ani zpozorovat. Žonglování mezi zážitky přechází v rutinu a ztrácí jiskru.

Jak se traduje a studie potvrzuje, dokonce i výherci loterie se během měsíců až let emocionálně vrátí na svou předchozí „úroveň štěstí“. Nic povrchního není udržitelné (Greater Good). Autoři však upozorňují, že nejde o to přestat snít nebo upustit od svých cílů, ale vyvážit úsilí za lepší život se schopností užít si, co máte. Bez toho nastává „honeymoon efekt“, kdy spokojenost bledne rychleji než předvolební sliby po volbách. Co ještě pomáhá? Vděčnost + ocenění. Procítíte-li s vděčností, jaké jste měli štěstí, i obyčejné věci vám budou připadat fascinující.

Nyní přichází poklad: dishabituace. Stačí malá pauza, návrat, nový pohled a mozek znovu vnímá krásu. Výzkum psychologů  Sheldon a Lyubomirsky potvrdil, že ti, kdo střídají způsob prožívání (tj. nastavení ve vlastní mysli), lépe odolávají úpadku radosti. Jejich pocit štěstí vydrží déle. (Greater Good).

Drobné vytrvalé gesto pozornosti, péče či laskavosti od někoho, kdo vás má bezpodmínečně rád, vás může nudit, anebo můžete být pokaždé vděční, fascinovaní a natěšení, že takový zázrak existuje a vy ho smíte prožít. A třeba i opětovat.

Jednoduchý manuál pro udržitelné nadšení:

• Dopřejte si pauzu.

• Změňte perspektivu.

• Skamaraďte se se skromností.  Jeden drobný wow okamžik denně udělá lepší službu než hektický lov zážitků.
  
  

Nemusíte chodit daleko

Úžas je zdarma, snadno dostupný a funguje. Zkuste dnes najít jednu zajímavou věc a považovat ji za zázrak.

Jste doma, pošťák nezvonil, přesto máte ve schránce lísteček? Zázrak! Zlobit se? Nikoli. Vždyť to znamená, že lístky se samovolně distribuují, zvonky mají dovolenou, popřípadě pošťák musí mít fascinující příběh, proč zásilku nedodal. Úžasné! Stačí k tomu změna úhlu pohledu a vděčnost, že nějaký balíček někde čeká a my máme před sebou dobrodružnou výpravu.

Pozn. autorky: Příklad je ilustrativní, smyšlený. Neponouká k nedoručování slíbených zásilek. Já umím být v úžasu i z čerstvě upečeného pečiva (prosím, netřeba mě stimulovat frontami k psacím potřebám na pružince).

Zdroje: Monroy et al. (2025). Awe reduces depressive symptoms and improves well-being in a randomized-controlled clinical trial. ResearchGate, Stellar et al. (2023). Awe and daily well-being: A 22-day experience sampling study. Nature · PubMed, Monroy & Keltner (2023). Awe as a Pathway to Mental and Physical Health. DOI, Sturm et al. (2020). Big smile, small self: Awe walks promote prosocial positive emotions in older adults. PMC, UCSF & UC Berkeley (2025). Big Joy Project – micro-practices of joy (18,000 participants). SF Chronicle, Sheldon & Lyubomirsky (2011). The Challenge of Staying Happier: Testing the Hedonic Adaptation Prevention Model. Greater Good PDF