Je lepší hudbu poslouchat nebo na ni tancovat? Náš mozek v tom má jasno

Lidský mozek je velmi komplikovaný orgán, jehož fungování se vědcům doposud nepodařilo plně rozklíčovat. Vědí však, jak a v jaké míře jej stimulují naše každodenní aktivity. Důsledky totiž pociťujeme na vlastní kůži, ať už jde o schopnost soustředit se, představivost, či naopak únavu a zapomínání. Je tedy pro mozek lepší poslouchání rádia nebo spíše tanec?

„Hlavní funkcí těla je přenášet mozek tam, kam potřebuje.“
Thomas A. Edison

Výživnými ingrediencemi pro mozek jsou novost a výzva

Mozek jakožto řídící centrum našich životů ovládá téměř všechno, co se děje v lidském těle. My jej na oplátku stimulujeme činnostmi, které aktivizují jeho různá centra. Je obecně známo, že nejméně stimulující je pro lidský mozek dívání se na televizi. Mluvíme třeba o tom, že tento film je „oddechovka“. Proč tomu tak je? Během sledování televize vypínáme kognitivní funkce týkající se myšlení a vnímání a zapojujeme pouze náš zrak. Naproti tomu čtení zapojuje nejen zrak, ale také oblasti související se zpracováním jazyka, představivostí a empatií. Mnohem více tedy mozek zaměstnáme, když si místo seriálu přečteme knížku, na jejíž námět film vznikl.

Psycholožka Angela Troyerová z Torontské univerzity navrhuje podporovat mozek zcela běžnými aktivitami podle našich možností: „Je důležité, abyste se stále učili nové věci a vybrali si něco, co vás donutí aspoň trochu myslet.“

Co rozpohybuje mozek nejvíce

Jakmile zapojujeme větší množství mozkových oblastí, náš mozek jde dopředu, vyvíjí se. Otevírají se v něm cesty pro nové procesy a informace. Abychom tedy spokojeně fungovali v běžném životě, je dobré pomáhat si tréninkem mozku. Zřejmě nikoho nepřekvapí, že nejideálnější aktivitu představuje hra na hudební nástroj. Stimuluje oblasti spojené s jemnou motorikou, sluchem, zrakem, emocemi a tvořivostí. Už odmala k ní proto vedeme naše děti s cílem rozvíjet je.

Strategické šachy, aktivní používání cizího jazyka a náročné matematické úkoly možná nejsou pro každého, ale mozek vám poděkuje i za pouhý pokus o ně. Tyhle činnosti potrénují kromě jiného také logiku a paměť. Avšak jak podotýká Troyerová, z toho všeho musíme mít především radost: „Pokud vás tyto aktivity nebudou bavit, pravděpodobně u nich ani nestrávíte moc času.“

„Mozek je úžasný orgán. Začne pracovat, jakmile ráno otevřete oči, a nezastaví se, dokud nedorazíte do kanceláře.“
Robert Frost

Kdy mozek spí

„Vypnul jsem mozek,“ říká se. A ono to opravdu jde. Občas sami cítíme, že je už načase dát si pauzu, proto si pustíme oblíbený seriál nebo bezmyšlenkovitě sjíždíme sociální sítě. Přitom však nadále zapojujeme oblasti zpracovávání zrakových podnětů a aktivujeme rovněž pocity odměny. Na nichž jsme možná i trochu závislí…

Jiným případem je relaxace v tichu, procházka nebo dokonce domácí práce. Během odpočinku se dostáváme do „úsporného režimu,“ nezapojujeme téměř žádné oblasti mozku. Chůze a úklid sice aktivizují oblasti motoriky a smyslového zpracování, avšak vyšší kognitivní funkce v tom momentu používáme jen omezeně.

Není asi k zahození uvědomit si, že vybírání myčky umožní našemu mozku oddechnout si více než nejnovější příspěvky na Instagramu.

Smím prosit?

Přejděme nyní k slíbenému rozlousknutí otázky, zda má pro nás Ed Sheeran z reproduktorů větší užitek na kancelářské židli nebo tanečním parketu. Správnou odpověď zřejmě tušíte – lidský mozek více rozpohybujeme tancem. Zapojujeme při něm oblasti spojené se zpracováním smyslových vjemů, koordinací, rytmem a mnoha dalšími důležitými procesy. Pouhý poslech písničky aktivuje v podstatě jen oblast zpracovávání sluchových podnětů.
Lidský mozek vytváří neustále elektrickou aktivitu o výkonu kolem 20 wattů, díky čemuž by klidně rozsvítil žárovku. Neurologické výzkumy potvrdily, že jej využíváme celý a nepřetržitě, i ve spánku.