Kdo uteče, vyhraje. A možná i zachrání pár chlupáčů díky projektu Běh pro útulky

Někdy mám chuť utéct. Od plínek, od dudlíků, od dětí, od manžela, od úklidu, od vaření, od praní i od sebe samé. Utíkám v běžeckých botách a letos i pro útulky. Přidejte se, každý kilometr mění život.

Mateřství, láska… a chuť utéct

Věřím, že se v touze po útěku občas najde každá máma. Není to proto, že bychom svoje děti nemilovaly. Jen je někdy milujeme z bezpečné vzdálenosti. Třeba z pěti nebo deseti kilometrů.

Jak mi běh zachraňuje zdravý rozum

Běh byl v mém životě už dávno předtím, než se ze mě stala máma. Ještě v době, kdy jsem nosila pěkné čisté oblečení a stylovou kabelku místo triček s fleky od jídla nebo obrovský batoh plný křupek. Tehdy jsem běhala, protože jsem chtěla. Dnes běhám, protože musím. Kvůli zachování zdravého rozumu, psychohygieně a touze být chvíli sama sebou. A ne jen matkou, co frčí na kávě, čokoládě a výčitkách, když svému dítěti pustí pohádku nebo otevře kupovaný příkrm.

Mateřství bez filtru

Ten, kdo říká, že mateřství je nejkrásnější období života, zřejmě nikdy nezažil výbuch hovínka až na lopatky těsně před odchodem z domu. Nikdy nepodával dudlík vřeštícímu dítěti sedícímu na protisměrné sedačce za ním. Nikdy neřešil, že rozloupl banán ze špatné strany nebo že chce dítě zimní bundu uprostřed léta, jinak spustí hysterickou sirénu pro celou ulici, ne-li dokonce město.

Je to nádherné, ale je to taky masakr. Emoční horská dráha s nespočtem nepředvídatelných situací. Někdy pláčeme do polštáře, jindy do hrnce s těstovinami (suchými samozřejmě, protože omáčka může být problém a riskovat další hysterii nechcete). A ano, někdy máme dny, kdy se počítá jen to, že jsme všichni ve zdraví dožili večera.

Pak přijde chvíle, kdy si obuju běžecké boty. A můžu na chvíli z emocionálního kolotoče odejít.

Běžecký trénink v mateřském módu

Realita běžného tréninku v mateřském módu však vypadá jinak než před dětmi.

• Správně vypočítaný čas intervalového tréninku = nakrmení dítěte + zajištění veškerých jeho potřeb + předání tatínkovi ideálně na spaní.
• Volný běh = běh s kočárkem směrem do obchodu nebo pro balíčky.
• O regeneraci si můžu nechat zdát, na tu už nezbývá (ani mentální) prostor.

Kolikrát se sama sebe ptám, proč to vlastně dělám. Proč trhám cyklostezku ve snaze nějakého výkonu. A odpověď přichází v momentě, kdy doma vypínám hodinky. Konečně jsem totiž měla čas pro sebe, kdy na mě nikdo nemluvil, nikdo mě neškrtil na vlastním tričku, ani po mně nikdo nechtěl řešit existenciální krizi opačně obutých ponožek (jo, já vím). Nemusela jsem chvíli přemýšlet. Svět se hned tváří jako příjemnější místo k životu.

Běh pro útulky: Když každý kilometr pomáhá

Letos jsem se rozhodla, že běh posunu o trochu dál. Zapojila jsem se do Běhu pro útulky. Iniciativy, která proměňuje kilometry na pomoc těm, kteří by taky utíkali. Jen nemají kam.

Každý běžec si může zvolit start na veřejné akci organizované Během pro útulky nebo pomoct virtuálně. Registrací přispíváte na konkrétní zvířata v nouzi. Kromě startovního čísla tak získáte i krásný pocit, že běžíte nejen za sebe, ale i za někoho, kdo nemá hlas a přitom potřebuje být slyšet.

Tady nejde o výkon, ani o medaili. Jde o to se zvednout, vyběhnout a udělat něco dobrého – pro sebe i pro někoho jiného.

Takže ano. Kdo uteče, vyhraje. Získá kousek sebe zpátky. Kousek klidu. A možná i kousek světa pro někoho, kdo čeká v útulku na lepší život.

Věděli jste, že pravidelný pohyb zlepšuje náladu díky endorfinům a snižuje stres? Platí to i pro procházku.

Každý kilometr se počítá – ať už běžíte, jdete nebo klidně kombinujete obojí.

Čtěte také: Jak se na mateřské nezbláznit

Pozn.: Neplacená spolupráce